25 Cdo 5447/2017-34 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Vojtkem v právní věci žalobce: B. V., o nejasném podání, vedené u Okresního soudu pro Prahu-západ pod sp. zn. Nc 54/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2017, č. j. 25 Co 124/2017-21, takto: Dovolací řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Usnesením Krajského soudu 31. 3. 2017, č. j. 25 Co 124/2017-21, bylo potvrzeno usnesení ze dne 25. 10. 2016, č. j. Nc 54/2016-11, jímž Okresní soud Praha-západ nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, č. j. 25 Co 431/2015-21. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobcem vylíčené poměry neodůvodňují jeho osvobození od soudních poplatků, navíc žadatel zamlčel vlastnictví nemovitostí a cenných papírů. Vzhledem k tomu, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, aniž byl zastoupen advokátem, ve kterém opětovně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, a aniž by současně uhradil soudní poplatek splatný podáním dovolání. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudního poplatku, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá. Ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve spojení s položkou 23 odst. 2 sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“). Vzhledem k tomu, že v řízení o prvotním dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2016, č. j. 25 Co 431/2015-21, ze kterého následující dovolací řízení již jen dále vyplývá, bylo rozhodnuto o tom, že není důvodu mj. rozhodovat o osvobození od poplatků (neboť řízení o žalobě na obnovu řízení vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 10 C 261/2010 bylo pravomocně skončeno), soudní poplatek se z tohoto dovolání neplatí. Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce, je namístě, aby splnění předpokladů pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Postup, jímž by tuto otázku znovu hodnotil soud prvního stupně, by – nesmyslně – vedl k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jež by ústila jen v potřebu rozhodovat o dalších žádostech o ustanovení zástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, nebo usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia téhož soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, č. 78/2015 Sbírky). V daném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli v dovolacím řízení na jeho žádost ustanoven zástupce z řad advokátů, když, jak ostatně uzavřely i soudy nižších stupňů, nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Ani ke dni podání dovolání a žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení dne 10. 6. 2017 totiž nedoložil, že by se změnily jeho poměry, z nichž nalézací soud vycházel v původním zamítavém rozhodnutí pro účely posouzení původní žádosti. Jelikož dovolatel musí být podle § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem a jeho žádosti o jeho ustanovení nebylo usnesením ze dne 25. 1. 2018, č. j. 25 Cdo 5447/2017-180, vyhověno, vyzval jej Nejvyšší soud současně, aby nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení odstranil, a poučil jej, že nebude-li výzvě k odstranění nedostatku podmínky řízení ve stanovené lhůtě vyhověno, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 29. 9. 2017 – srov. čl. II. bod 2. zákona č. 296/2017 Sb.). Výzva byla dovolateli doručena dne 31. 1. 2018. Vzhledem k tomu, že této výzvě dovolatel ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení ani dosud nevyhověl, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. března 2018 JUDr. Petr Vojtekpředseda senátu