28 Cdo 2908/2017-53 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně D. M., proti žalovanému I. H., o částku 30.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 381/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. března 2017, č. j. 69 Co 121/2017-42, takto: Dovolací řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně svým dovoláním brojí proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 2. 2017, č. j. 11 C 381/2016-33, kterým soud nepřiznal žalobkyni osvobození od soudního poplatku. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014, které je podle čl. II. bodu 2 ve spojení s čl. VII. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum (dále jen „o. s. ř.“). Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) nejdříve zabýval splněním podmínek dovolacího řízení. Je-li dovolatelem – jako je tomu i v posuzovaném případě – fyzická osoba, je nezbytné, aby (nemá-li právnické vzdělání) byla zastoupena advokátem (notářem), jenž musí dovolání sepsat [srov. § 241 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 o. s. ř.]. Žalobkyně ovšem uvedený požadavek nesplňuje. Vzhledem k absenci povinného zastoupení, a jelikož dovolatelka nedoložila (ani netvrdila), že by sama měla odpovídající právnické vzdělání (§ 241 o. s. ř.), vyzval ji okresní soud usnesením ze dne 12. 5. 2017, č. j. 11 C 381/2016-48, aby si ve lhůtě deseti dnů od jeho doručení zvolila pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 3. 2017, č. j. 69 Co 121/2017-42. Současně ji poučil o následcích nesplnění této podmínky řízení, tj. o možném zastavení řízení Nejvyšším soudem. Usnesení bylo dovolatelce doručeno dne 23. 5. 2017, aniž by je doprovázela adekvátní reakce. Povinné zastoupení dovolatele v řízení před Nejvyšším soudem je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje – vydání rozhodnutí, kterým se řízení o dovolání končí (§ 241 o. s. ř.). Jelikož ke zhojení řečeného nedostatku ani přes kvalifikované opatření soudu prvního stupně nedošlo, nezbylo Nejvyššímu soudu než dovolací řízení podle § 104 odst. 2 ve spojení s § 241b odst. 2 o. s. ř. zastavit (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4325/2015, či ze dne 3. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3212/2016). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci konečného rozhodnutí o věci (§ 151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. 3. 2018 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu