30 Cdo 441/2018-58 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 62/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 7. 2017, č. j. 44 Co 76/2017-40, takto: Dovolací řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 5. 1. 2017, č. j. 53 C 62/2016-28, kterým byl zamítnut žalobcův návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nesplňoval podmínku povinného zastoupení. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 26. 9. 2017, č. j. 53 C 62/2016-43, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Soud zároveň žalobce poučil, že neučiní-li tak do patnácti dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval podáním žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení ze dne 3. 10. 2017. Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 11. 2017, č. j. 53 C 62/2016-50, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 21. 12. 2017, č. j. 44 Co 781/2017-55. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.) dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby pro podání dovolání proti napadenému usnesení splnil podmínku dle § 241 o. s. ř., je však nutno konstatovat, že žalobce v téměř shodných sporech byl opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně 20. února 2018 JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu