30 Cdo 966/2018-33 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 1 110 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 63/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2017, č. j. 20 Co 328/2017-18, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 14. 8. 2017, č. j. 27 C 63/2017-11, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. 11. 2017, č. j. 27 C 63/2017-25, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 1. 2018, č. j. 20 Co 458/2017-30. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti učiněné usnesením ze dne 1. 11. 2017, č. j. 27 C 63/2017-22, nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nové výzvy po pravomocném zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů netřeba, neboť žalobce jako osoba, která podává mimořádné množství žalob a opravných prostředků včetně dovolání, si uvedených následků musí být vědoma (k aprobaci takového postupu v rámci řízení o ústavní stížnosti srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 3981/17). Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit (§ 151 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 5. dubna 2018 Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu