20 Cdo 3626/2019-126USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněných A) R. V., narozeného XY, B) P. V., narozeného dne XY, a C) Z. V., narozené dne XY, všech bytem XY, všech zastoupených JUDr. Jaroslavem Tomaníkem, advokátem se sídlem v Přerově, Bartošova 1660/16, proti povinnému L. K., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Alešem Mendelem, advokátem se sídlem v Brně, Orlí 492/18, pro pohledávky oprávněného A) ve výši 345 157, 01 Kč a 343 016,52 Kč, oprávněného B) ve výši 38 480,76 Kč a oprávněné C) ve výši 117 127,73 Kč, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 28 EXE 1774/2017, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. května 2019, č. j. 40 Co 69/2019-101, t a k t o: Právní moc usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. května 2019, č. j. 40 Co 69/2019-101, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání povinného podaném proti tomuto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Proti výše specifikovanému usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále „odvolací soud“) podal povinný dovolání a současně navrhl, aby dovolací soud odložil jeho právní moc, neboť v důsledku potvrzujícího usnesení odvolacího soudu (ve vztahu k zamítavému výroku soudu prvního stupně /Okresního soudu v Přerově/, který rozhodl o návrhu povinného na zastavení exekuce) již „oprávnění mohou pokračovat v provádění exekuce“ prodejem nemovité věci povinného, což by „představovalo závažný a zejména nevratný zásah do vlastnického práva povinného“. Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, a rozhodl shora uvedeným výrokem. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 11. 2019 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu