24 Cdo 4750/2018-321 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce JUDr. Jiřího Sehnala, se sídlem v Kolíně, Politických vězňů č. 27, jako správce konkursní podstaty úpadce SILVESTR pneu, s.r.o., IČO 26127776, se sídlem v Kolíně, Funkeho č. 926, zastoupeného Mgr. Milanem Edelmannem, advokátem se sídlem v Praze, Petržílkova č. 2707/38, proti žalované A. K., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem v Praze, Václavské náměstí č. 802/56, o neúčinnost darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 7 C 277/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. května 2018 č. j. 19 Co 86/2018-269, takto: I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2018 č. j. 19 Co 86/2018-269 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce, za jakých podmínek se věřitel nemůže dovolat neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka z důvodu, že se jedná o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018 sp. zn. 2332/2018, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019 sp. zn. 21 Cdo 955/2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. 21 Cdo 867/2018) V části, v níž dovolatelka uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (zpochybňuje-li skutková zjištění odvolacího soudu o tom, že žalovaná věděla o finanční situaci svého syna a o jeho úmyslu zkrátit své věřitele, a že její syn nevlastnil jiný majetek, který by postačoval k uspokojení vymáhaných pohledávek, a předestírá-li vlastní hodnocení důkazů), dovolání trpí nedostatkem, pro který nelze v dovolacím řízení pokračovat. Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované na základě výše uvedeného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 8. 2019 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu