30 Cdo 1201/2019-115 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. R., bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 63/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, č. j. 54 Co 135/2017-35, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným rozsudkem potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 1. 2017, č. j. 27 C 63/2016-22, kterým byl zamítnuta žaloba žalobce. Žalobce do svého včasného dovolání vtělil žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Uvedený návrh žalobce byl zamítnut pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 3. 2018, č. j. 27 C 63/2016-63, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 23. 7. 2018, č. j. 54 Co 190/2018-80; dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1199/2019. Soud prvního stupně usnesením ze dne 10. 8. 2018, č. j. 27 C 63/2016-85, vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení zvolil za zástupce advokáta a jeho prostřednictvím podal dovolání, jinak bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce si advokáta pro dovolací řízení nezvolil. Nejvyšší soud s ohledem na datum zahájení dovolacího řízení (11. 9. 2017) postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení byla pravomocně zamítnuta. Přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti tak žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem, a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a dovolací řízení zastavil. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.) Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 5. 2019 Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu