30 Cdo 1971/2018-113 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Michaelem Nippertem v právní věci žalobkyně J. S., narozené dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 162/2016, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2016, č. j. 58 Co 444/2016-49, takto: Dovolací řízení se zastavuje. O d ů v o d n ě n í: Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací změnil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 5. 10. 2016, č. j. 29 C 162/2016-40, ve výroku o nepřiznání osvobození od soudních poplatků tak, že žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků a v zamítavém výroku o ustanovení zástupce jej potvrdil. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, při jehož podání nebyla zastoupena advokátem. Podáním ze dne 25. 1. 2017 žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Usnesením ze dne 20. 6. 2017, č. j. 29 C 162/2016-76, ve spojení s potvrzujícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a neustanovil žalobkyni zástupce pro dovolací proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2016, č. j. 58 Co 444/2016-49. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 11. 2017. Usnesením ze dne 4. 12. 2017, č. j. 29 C 162/2016-96, které bylo žalobkyni řádně doručeno dne 15. 12. 2017, byla žalobkyně soudem prvního stupně vyzvána k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobkyně nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ač byl poučena, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 1 zákona č. 139/2015 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně jako dovolatel právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 14. 11. 2019 Mgr. Michael Nippert pověřený člen senátu