30 Cdo 4067/2018-125 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 1 325 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 87/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2017, č. j. 19 Co 52/2017-49, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Napadeným usnesením potvrdil Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesení Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně ze dne 20. 1. 2017, č. j. 17 C 87/2016-43, kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 12. 6. 2017, č. j. 17 C 87/2016-74, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího ze dne 31. 7. 2017, č. j. 19 Co 191/2017-81; řízení o dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2018, č. j. 30 Cdo 4659/2017-91. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti učiněné usnesením ze dne 5. 4. 2017, č. j. 17 C 87/2016-53, nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nové výzvy po pravomocném zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů netřeba, neboť žalobce jako osoba, která podává mimořádné množství žalob a opravných prostředků včetně dovolání, si uvedených následků musí být vědoma (k aprobaci takového postupu v rámci řízení o ústavní stížnosti srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 3981/17). Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 5. 2019 Mgr. Hynek Zoubek pověřený člen senátu