7 Tdo 448/2019-6637 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 16. 4. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného L. H., nar. XY v XY, XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 3 To 15/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 15/2013, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného L. H. odmítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítl usnesením ze dne 8. 1. 2018, č. j. 42 T 15/2013-6443, návrhy obviněných L. H. a M. H. na povolení obnovy řízení v uvedené věci. Proti usnesení soudu prvního stupně podali obvinění L. H. a M. H. stížnosti, které Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 27. 3. 2018, č. j. 3 To 15/2018-6481, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný L. H. prostřednictvím obhájce dovolání a domáhá se zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů ohledně jeho osoby a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, neboť je považuje za nesprávné a nepřezkoumatelné. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné, a Nejvyšší soud se jím nemůže věcně zabývat. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Nejvyšší soud nejdříve zkoumal, zda je vůbec v posuzované věci přípustné dovolání a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání dospěl k závěru, že dovolání přípustné není. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V § 265a odst. 2 tr. ř. pak zákonodárce taxativně vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé, ale rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení, tam vyjmenováno není. Tím pádem není dovolání přípustné ani proti rozhodnutí, jímž soud druhého stupně rozhodl o řádném opravném prostředku podaném proti takovému rozhodnutí. Ze shora uvedeného je zřejmé, že proti usnesení stížnostního soudu, kterým byla zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, není přípustné dovolání. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř. nebo podle § 284 tr. ř., nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., proto proti němu není přípustné dovolání, a to ani, kdyby původní rozhodnutí, jehož se návrh na obnovu řízení týkal, bylo rozhodnutím ve věci samé v uvedeném smyslu (srov. č. 36/2003 Sb. rozh. tr.). Nejvyšší soud bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť proti němu není přípustné. Obiter dictum je namístě poznamenat, že rozhodnutí soudu druhého stupně je ze dne 27. 3. 2018, avšak věc byla předložena Nejvyššímu soudu k projednání dovolání až dne 3. 4. 2019 a v dovolacím řízení tak nedošlo k žádným průtahům. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 4. 2019 JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D. předseda senátu