27 Cdo 1079/2020-97 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. H., bytem XY, zastoupeného JUDr. Františkem Vyskočilem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Voršilská 130/10, PSČ 110 00, proti žalované JIZERA INVEST s. r. o., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 28443021, zastoupené Mgr. Petrem Budzińskim, advokátem, se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, PSČ 118 00, o ochranu autorských práv, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 34/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 3 Co 89/2019-66, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 3 Co 89/2019-66, v části, v níž odvolací soud změnil výrok I. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 32 C 34/2017-44, tak, že žalované uložil ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku na své náklady odstranit velkoplošnou reklamní plochu – billboard a všechny části velkoplošné reklamní obrazovky z průčelí „domu č. XY v XY“, se zamítá. Odůvodnění: Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2019, č. j. 32 C 34/2017-44, zamítl žalobu, aby žalovaná do tří dnů od právní moci rozsudku na své náklady odstranila velkoplošnou reklamní plochu – billboard a všechny části velkoplošné reklamní obrazovky z průčelí domu v ulici XY (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 200.000 Kč coby přiměřeného zadostiučinění (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že žalované uložil ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku na své náklady odstranit velkoplošnou reklamní plochu – billboard a všechny části velkoplošné reklamní obrazovky z průčelí „domu č. XY v XY“, a ve výrocích II. a III. rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost ve výroku uvedené části napadeného rozhodnutí, neboť provedením výkonu rozhodnutí podle ní dojde k nevratnému procesu, při kterém je nucena odstraňovat stavbu pro reklamu, jež není v jejím vlastnictví a k níž nemá žádnou technickou dokumentaci, přičemž vlastník této stavby by se v případě jejího odstranění na ní mohl domáhat náhrady škody. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. Tvrzení dovolatelky o tom, že jí neprodleným výkonem rozhodnutí odvolacího soudu hrozí závažná újma, jsou pouze obecná a hypotetická (dovolatelka ani nespecifikuje konkrétní újmu, jež jí má hrozit) a neopírají se o žádné konkrétní (dovolatelkou doložené) skutečnosti. Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti ve výroku uvedené části napadeného rozhodnutí jako nedůvodný zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 5. 2020 JUDr. Marek Doležal předseda senátu