29 Cdo 2854/2020-212 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Rostislava Krhuta v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00 00 13 50, proti žalovanému P. B., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Jiřím Douskem, advokátem, se sídlem v Liberci, 8. března 21/13, PSČ 460 05, o zaplacení částky 9.347.452,64 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 39 Cm 221/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. února 2020, č. j. 12 Cmo 329/2019-154, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. února 2020, č. j. 12 Cmo 329/2019-154, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 9. září 2019, č. j. 39 Cm 221/2017-143, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nepřiznal žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku, není objektivně přípustné [§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.]. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 10. 2020 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu