33 Nd 41/2020-22 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci oprávněné Fakultní nemocnice v Motole se sídlem v Praze 5, V úvalu 84/1 (identifikační číslo 000 64 203), proti povinnému M. P., bytem v XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 2486/2019, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 36 EXE 2486/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. O d ů v o d n ě n í JUDr. Ivo Erbert, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha - východ, se sídlem v Praze 3, Milešovská 1326/4, podal dne 25. 9. 2019 Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky podle exekučního titulu - rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 5. 2015, č.j. 8 C 166/2015-11. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 20. 11. 2019, č.j. 36 EXE 2486/2019-19, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), předložil Nejvyššímu soudu k určení, který okresní soud věc projedná a rozhodne. Při zjišťování pobytu povinného soud zjistil, že není registrován v centrální evidenci obyvatel a v informačním systému základních registrů měl do 21. 12. 2018 jako poslední hlášený pobyt uvedenu adresu XY. Dále soud dotazem na Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky, zjistil, že povinný měl povolen dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání do 30. 3. 2018. O změnu účelu pobytu si požádal 27. 3. 2018; řízení bylo pravomocně zastaveno. Podle § 11 odst. 1 o.s.ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; není-li tomu tak, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek (srov. § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2013, „[s]kutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.“ Zjišťování existence majetku povinného exekučním soudem ještě před nařízením exekuce a pověřením exekutora by odporovalo cíli exekučního řízení. S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o.s.ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 2. 2020 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu