24 Cdo 3916/2020-200 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Vrchy, MBA, a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph. D., ve věci posuzované M. L., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Š. S., advokátkou se sídlem v XY, jako procesním (kolizním) opatrovníkem, za účasti navrhovatelky D. L., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Saskou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 207/34, a M. L., narozeného dne XY, bytem XY, o omezení svéprávnosti a jmenování opatrovníka, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 23 Nc 3204/2019, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. června 2020 č. j. 96 Co 106/2020-166, takto: I. Dovolání navrhovatelky se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání navrhovatelky proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 6. 2020 č. j. 96 Co 106/2020-166, jímž bylo rozhodnuto o jmenování M. L. opatrovníkem posuzované, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu (jeho závěr, že M. L., syn posuzované, je osobou vhodnou k opatrovnictví posuzované) je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. K otázce způsobilosti osoby k opatrovnictví zaujal dovolací soud již v minulosti stanovisko (srov. ve vztahu k obsahově totožné předešlé právní úpravě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3871/2010), že vzhledem k tomu, že opatrovník jako zákonný zástupce je oprávněn jednat za fyzickou osobu omezenou ve svéprávnosti (příp. zbavenou svéprávnosti) jejím jménem a že z tohoto zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo opatrovanci, musí soud při výběru opatrovníka dbát především o to, aby skýtal záruky, že se své funkce zhostí v souladu s účelem opatrovnictví a že zajistí všestrannou a efektivní ochranu práv a oprávněných zájmů opatrovance. Zajistit všestrannou a efektivní ochranu práv a oprávněných zájmů opatrovance přitom může jen ten, kdo vůči němu nemá protichůdné zájmy, tedy, řečeno jinak, ten, jehož zájmy nejsou v rozporu se zájmy opatrovance. Z tohoto hlediska nemůže funkci opatrovníka vykonávat jen ten, kdo z důvodů soustavnější a dlouhodobější povahy má s opatrovancem protichůdné zájmy, takže je tu nebezpečí, že opatrovník nebude vůbec nebo po delší období způsobilý jednat jménem opatrovance a hájit jeho práva a oprávněné zájmy. Z opatrovnictví proto nevylučuje opatrovníka ojedinělý a dočasný (možný) rozpor se zájmy opatrovance (který v dané věci představuje dovolatelkou „naříkaná kolize zájmů posuzované se zájmy opatrovníka plynoucí z předmětu sporu vedeného před Okresním soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 8 C 292/2019“), který se řeší - obdobně jako při zastoupení ze zákona, např. ve vztahu mezi rodičem coby zákonným zástupcem a nezletilým dítětem - prostřednictvím ustanovení zvláštního zástupce (tzv. kolizního opatrovníka). K tomuto právnímu názoru, jemuž přisvědčil i Ústavní soud např. v nálezu ze dne 26. 9. 2013 sp. zn. III. ÚS 3333/11, se dovolací soud i nadále hlásí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019 sp. zn. 24 Cdo 2391/2019 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2020 sp. zn. 24 Cdo 917/2020) a neshledává žádné důvody na něm cokoliv měnit. Dovolání navrhovatelky směřující proti výroku II. usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, rovněž není přípustné [srov. § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání navrhovatelky – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 2. 2021 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu