3 Tz 83/2021- USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného R. B., nar. XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 01. 2021, sp. zn. 2 T 128/2020, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle § 275 odst. 4 tr. ř., takto: Podle § 275 odst. 4 tr. ř. se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému R. B. v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 2 T 128/2020-190. Odůvodnění: 1. Ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) podala dne 30. 9. 2021 u Nejvyššího soudu v rámci stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostu pod sp. zn. 2 T 128/2020 též návrh podle § 275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu trestu odnětí svobody obviněnému R. B. v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou uloženého rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 2 T 128/2020-190. 2. Ve stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti zrekapitulovala, že citovaným rozsudkem byl obviněný uznán vinným pod body 1. a 2. přečinem krádeže podle § 205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl mu za tuto trestnou činnost uložen podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. 3. Ministryně spravedlnosti poukázala na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V předmětné věci však tato podmínka splněna nebyla. Proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem odvolacího soudu byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mostě věc znovu projednat a rozhodnout, popř. aby Nejvyšší soud postupoval podle § 271 odst. 1 tr. ř. Současně podala návrh na přerušení výkonu rozhodnutí podle § 275 odst. 4 tr. ř., 4. Podle § 275 odst. 4 tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. 5. K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí. 6. Nejvyšší soud se na základě citovaného ustanovení zabýval návrhem ministryně spravedlnosti podle § 275 odst. 4 tr. ř., tomuto však nepřisvědčil. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podání ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Na druhou stranu Nejvyšší soud zohlednil vzájemný poměr mezi dosud vykonanou částí nepodmíněného trestu odnětí svobody (11 měsíců) a trestem, který obviněného podle očekávání může postihnout při uvažovaném budoucím vyhovění stížnosti pro porušení zákona a na to navazující aplikaci toliko mírnějšího ustanovení § 205 odst. 2 tr. zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let. O samotné stížnosti pro porušení zákona bude Nejvyšší soud rozhodovat v dohledné době, aniž by obviněný nepřiměřeně dlouho setrvával ve výkonu trestu odnětí svobody, jehož zrušení je možno na základě stížnosti pro porušení zákona očekávat. Za daných okolností tedy není účelným v dané fázi řízení pozitivně rozhodnout o návrhu státního zástupce vzneseném podle § 275 odst. 4 tr. ř. a přerušit obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody. 7. Proto Nejvyšší soud podle § 275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o zamítnutí návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému R. B. v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 2 T 128/2020-190. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný. V Brně dne 13. 10. 2021 JUDr. Petr Šabata předseda senátu Vypracoval: JUDr. Aleš Kolář