6 Tdo 571/2021-USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 6. 2021 o dovolání obviněného P. V., nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 2. 2021, č. j. 50 To 10/2021-214, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 6 T 61/2020, t a k t o : Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný P. V. nebere do vazby. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 27. 11. 2020, č. j. 6 T 61/2020-182, byl obviněný P. V. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku (pod bodem výroku 1) a dále pokračujícím přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku (pod body 2, 3 výroku) a odsouzen podle § 205 odst. 2 a § 43 odst. 1 za použití § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, podle § 63 odst. 2 tr. zákoníku byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozeným způsobenou škodu; o náhradě škody rozhodl okresní soud podle § 228 odst. 1 tr. ř. 2. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 2. 2021, č. j. 50 To 10/2021-214, byl k odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chebu podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 27. 11. 2020, č. j. 6 T 61/2020-182, ve výroku o vině pod bodem 1), ve výroku o trestu a výroku o náhradě škody ve vztahu k společnosti EUTIT s.r.o. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl odvolací soud tak, že za jednání popsané pod bodem 1) výroku rozsudku uznal obviněného vinným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a za tento trestný čin (jednání popsané pod bodem 1výroku rozsudku) a za jednání popsané pod body 2), 3) napadeného rozsudku uložil obviněnému podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon zařadil obviněného podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou; o povinnosti obviněného k náhradě škody společnosti EUTIT s.r.o. rozhodl podle § 228 odst. 1 tr. ř. Jinak zůstal napadený rozsudek beze změny. 3. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. 4. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 6 Tdo 571/2021, byl podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušen rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 2. 2021, č. j. 50 To 10/2021-214. Současně byla zrušena také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265l odst. 1 tr. ř. bylo Krajskému soudu v Plzni přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 5. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. 6. Protože se na obviněném vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Plzni a Nejvyšší soud k dovolání obviněného tento rozsudek odvolacího soudu zrušil, stal se další výkon tohoto trestu nepřípustným. Nejvyšší soud proto rozhodl ve smyslu citovaného ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. zároveň o vazbě. 7. V rámci tohoto rozhodování zhodnotil relevantní okolnosti. V souvislosti s předmětnou trestnou činností Nejvyšší soud ze spisu zjistil, že v předmětné trestní věci byl obviněný zadržen dne 8. 5. 2020 (č. l. 21) a ze zadržení následujícího dne – 9. 5. 2020 (č. l. 23), propuštěn. Ve vazbě se pak měl nacházet v době od 24. 12. 2020, a to až do 17. 3. 2021, avšak v jiné trestní věci – Okresního soudu v Chebu sp. zn. 7 T 15/2021. Dotazem na centrální evidenci vězňů bylo zjištěno, že v současné době obviněný vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen Krajským soudem v Plzni ze dne 8. 2. 2021, č. j. 50 To 10/2021-214, a na uvedený trest navazuje uložení dalšího trestu. Lze tedy shrnout, že v předmětné trestní věci byl obviněný pouze zadržen a ze zadržení byl po několika hodinách propuštěn. Je sice pravdou, jak zjistil Nejvyšší soud z vyžádaného Rejstříku trestů, že obviněný měl do předmětného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, které bylo napadeno dovoláním, v Rejstříku trestů 17 záznamů a dále dva záznamy cizozemských soudů, avšak vedle uvedeného zjištění nelze na druhou stranu přehlédnout, jaký druh trestu byl obviněnému uložen soudem prvního stupně, byť tento byl odvolacím soudem zrušen, a že obviněný do současné doby vykonal přibližně tři měsíce z úhrnného trestu, který mu byl uložen Krajským soudem v Plzni ze dne 8. 2. 2021, č. j. 50 To 10/2021-214, avšak usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 6 Tdo 571/2021, byl zrušen a věc vrácena soudu odvolacímu soudu, když existují důvodné pochybnosti [srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021] o aplikovatelnosti ustanovení § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, se sazbou od dvou let do osmi let odnětí svobody na trestní věc obviněného. 8. Po zvážení rozhodných skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že ve stávajícím stadiu řízení nebyly zjištěny konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývala důvodná obava, která by odůvodňovala aplikaci některého z důvodů vazby uvedených v ustanovení § 67 písm. a) až c) tr. ř. 9. Z těchto důvodů Nejvyšší soud podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodl, že se obviněný nebere do vazby. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 16. 6. 2021 JUDr. Jan Engelmann předseda senátu