28 Cdo 2343/2022-1048 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobce K. S., narozeného XY, bytem v XY, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby: 01312774, zastoupené Mgr. Martinem Bělinou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 370/4, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 3 C 135/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. dubna 2022, č. j. 10 Co 199/2021-979, o návrhu žalované na odklad právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, takto: Právní moc výroku II. (vyjma té části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 28. května 2021, č. j. 3 C 135/2016-757, ve znění opravného usnesení ze dne 7. července 2021, č. j. 3 C 135/2016-801, v rozsahu týkajícího se pozemků parc. č. XY a parc. č. XY, obou v katastrálním území XY, vymezených geometrickým plánem č. 198-467/2021 ze dne 7. 1. 2022) a výroků III., IV. a V. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. dubna 2022, č. j. 10 Co 199/2021-979, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. Odůvodnění: 1. Okresní soud v Domažlicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 28. 5. 2021, č. j. 3 C 135/2016-757, ve znění opravného usnesení ze dne 7. 7. 2021, č. j. 3 C 135/2016-801, nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu ve výroku I. specifikovaných pozemků v katastrálním území XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, které jsou ve vlastnictví České republiky, podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o půdě“), a ohledně dalších ve výroku I. konkretizovaných pozemků v katastrálním území XY, XY, XY, XY, XY, XY žalobu o nahrazení projevu vůle žalované zamítl (výrok I.). Co se týče ve výroku II. specifikovaných pozemků v katastrálním území XY, Y, XY a XY, řízení zastavil a zrušil předběžné opatření ze dne 23. 8. 2016 vztahující se k těmto parcelám (výrok II.). Dále zastavil řízení ve vztahu k původně druhému žalujícímu V. K. (výrok III.) a zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal vydání náhradních pozemků v hodnotě 1.662.509,37 Kč (výrok IV.). Rozhodl rovněž o povinnosti žalované nahradit žalobci a V. K. k rukám jejich zástupce náklady řízení ve výši 1.860.640,54 Kč (výrok V.). 2. Krajský soud v Plzni (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobce (výslovně toliko proti části výroku I. týkající se pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY a pozemků parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY, jakož i proti výroku IV.) a žalované (explicitně toliko proti části výroku I., jíž bylo žalobnímu žádání vyhověno, a proti výroku V.) rozsudkem ze dne 7. 4. 2022, č. j. 10 Co 199/2021-979, zastavil odvolací řízení co do pozemků parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY (odvolací soud zjevně chybně uvedl parc. č. XY) v katastrálním území XY (výrok I.) a rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v části výroku I. týkající se pozemků v katastrálním území XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, Y (vyjma pozemku parc. č. XY), XY, XY, XY, XY a pozemků par. č. XY a parc. č. XY, obou v katastrálním území XY, vymezených geometrickým plánem č. 198-467/2021 ze dne 7. 1. 2022, jenž je nedílnou součástí rozsudku (výrok II.). Dále rozsudek soudu prvního stupně změnil v části výroku I. tak, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY (soudem prvního stupně nesprávně označeného jako parc. č. XY) v katastrálním území XY a pozemků parc. č. XY a parc. č. XY, obou v katastrálním území XY, vymezených geometrickým plánem č. 198-467/2021 ze dne 7. 1. 2022, jenž je nedílnou součástí rozsudku (výrok III.). Dále rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. zrušil (výrok IV.). Žalované uložil povinnost nahradit žalobci a V. K. k rukám jejich zástupce náklady řízení před soudy obou stupňů, a to žalobci ve výši 727.495,80 Kč a V. K. ve výši 430.298,60 Kč (výrok V.). 3. Rozsudek odvolacího soudu (vyjma výroku I. a části výroku II., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se pozemků parc. č. XY a parc. č. XY, obou v katastrálním území XY, vymezených geometrickým plánem č. 198-467/2021 ze dne 7. 1. 2022) napadla dovoláním žalovaná (dále jen jako „dovolatelka“), uplatňujíc konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíc nesprávné řešení otázky aktivní věcné legitimace žalobce, jakož i otázky vhodnosti žalobou vybraných pozemků k převodu na žalobce jako pozemků náhradních za pozemky nevydané pro zákonnou překážku podle zákona o půdě. V rámci podaného dovolání žalovaná navrhla odložit právní moc dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila tím, že je závažně ohrožena na svých právech, a to v souvislosti s potenciálním převodem vlastnického práva ke sporným pozemkům na žalobce a následně na třetí osoby, což může vést při zrušení rozhodnutí, která jsou podkladem převodu pozemků ve vlastnictví státu žalobci, k dalším soudním sporům. 4. Podle ustanovení § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 5. Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (žalovanou), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené ustanovením § 240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení § 238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být – za splnění některého z předpokladů uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. – přípustné. 6. Dovolací soud v poměrech projednávané věci přihlédl k tomu, že případná dispozice s pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobci přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv dovolatelky. Právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení. 7. Proto Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného odložil v uvedeném rozsahu právní moc napadeného rozsudku do rozhodnutí o podaném dovolání [§ 243 písm. b) o. s. ř.]. Ve vztahu k nákladovému výroku V.) dále platí, že odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu se dotýká i možnosti povinnost tímto výrokem uloženou, jejíž splnění se odvíjí od právní moci rozhodnutí, vykonat. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. 8. 2022 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu