20 Cdo 877/2023-620 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce N. R., narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované K. R., narozené dne XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Helenou Svobodou Skalskou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze, Rubešova č. 162/8, o návrhu na uznání cizozemského soudu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 33 C 185/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2022, č. j. 17 Co 328/2021-527, takto: Právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2022, č. j. 17 Co 328/2021-527, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované podaném proti tomuto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalovaná podala dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2022, č. j. 17 Co 328/2021-527, kterým odvolací soud změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. června 2021, č. j. 33 C 185/2020-175, tak, že se uznává rozhodnutí Okťabrského obvodního soudu města Rostov na Donu ze dne 19. února 2018 ve věci č. 2-904/2018. Uvedeným rozhodnutím soud v Ruské federaci rozhodl o vypořádání společného jmění manželů, tj. žalobce a žalované, s tím, že jejich podíly jsou shodně ve výši ½ na bytové jednotce č. XY, obec XY a k. ú. XY včetně příslušenství a na spoluvlastnickém podílu o velikosti 1/52 na nebytové jednotce č. XY, obec XY a k. ú. XY včetně příslušenství. Dovolatelka v rámci svého dovolání navrhla odklad právní moci napadeného rozsudku, s tím, že je případě právní moci napadeného rozsudku závažně ohrožena na svých právech, jelikož žalobce již zahájil řízení o neexistenci věcného břemene – služebnosti doživotního užívání jednotky bytové jednotky, kterou užívá s nezletilým synem. Přiznání odkladného účinku se nedotkne práv jiné osoby než účastníka řízení (žalobce). Nejvyšší soud postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. února 2019, dále jen „o. s. ř.“. V souladu s § 243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu, a jeho právní moc proto odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. 3. 2023 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu