20 Ncu 135/2022-9 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem R. A., narozeným XY, bytem XY, zastoupeným obecnou zmocněnkyní D. Š., narozenou XY, bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o: Povolení soudce v Bejrútu, Libanonská republika, o rozvodu č. 2023-66 ze dne 22. 6. 2021, jímž bylo rozvedeno manželství R. A. a R. A., uzavřené dne 6. 7. 2006 před oddávajícím orgánem v Bejrútu, Libanonská republika, zapsané i v knize manželství matričního úřadu při Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/V/19, roč. 2007, str. 136, poř. č. 123, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky. O d ů v o d n ě n í: 1/ Soud v Bejrútu, Libanonská republika, rozhodl a potvrdil dohodu o prvním rozvodu mezi oběma manžely, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Z manželství se narodily tři děti, v roce XY AAAAA (pseudonym), v roce XY BBBBB (pseudonym) a v roce XY CCCCC (pseudonym), o jejichž výchově se manželé dohodli tak, že děti budou ve stálé péči matky, otec je bude kdykoliv navštěvovat v Libanonu a je povinen hradit veškeré náklady spojené s jejich studiem ve stanovené výši. 2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). 3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. 4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. 5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 3. 1. 2023 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu