20 Cdo 1931/2024-1024 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněných a) A. A. B., b) M. T. J. T., c) R. K. E. T., zastoupených Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinným 1) D. T., a 2) P. A. T., zastoupeným JUDr. Alenou Bányaiovou, CSc., advokátkou se sídlem v Praze 2, Lazarská 13/8, o návrhu na uznání cizozemských rozhodnutí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 48 EXE 38/2022, o dovolání oprávněných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2023, č. j. 17 Co 191/2023-767, t a k t o: Návrh oprávněných na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2023, č. j. 17 Co 191/2023-767, se zamítá. O d ů v o d n ě n í: 1. Ve shora označené věci podali oprávnění dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále „odvolací soud“) ze dne 2. 11. 2023, č. j. 17 Co 191/2023-767, jímž odvolací soud změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 7. 2. 2023, č. j. 48 EXE 38/2022-577, ve výroku I, II a III tak, že zamítl návrh na uznání Příkazu Nejvyššího soudu státu Victoria v Austrálii ze dne 20. 12. 2018, sp. zn. S CI 7819 r. 2009, Rozhodnutí Vrchního soudu v Austrálii ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. [2021] HCA 15 (M111/2020) a Příkazu Nejvyššího soudu státu Victoria v Austrálii ze dne 9. 8. 2021, sp. zn. S CI 7819 r. 2009, na území České republiky a rozhodl o povinnosti oprávněných zaplatit povinným náklady řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení. 2. V dovolání oprávnění navrhli, aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu závažného ohrožení jejich práv, jelikož v návaznosti na vydání napadeného rozsudku soud prvního stupně exekuci zastavil a oprávněným uložil uhradit povinným na nákladech řízení částku 3 469 979,92 Kč a na nákladech exekutora částku 8 773 Kč. Dojde-li tedy k odkladu právní moci napadeného rozsudku, pak „exekuční řízení nebude možné zastavit, resp. jeho další průběh bude záviset na výsledku řízení o tomto dovolání“. Oprávnění by následně byli nuceni uhradit povinným značné náklady exekuce a náklady exekutora, případně by se vystavili nebezpečí vymáhání těchto nákladů exekuční cestou, což je hrozba, která je Nejvyšším soudem typicky shledávána jako důvod pro odklad právní moci. 3. Nejvyšší soud o návrhu oprávněných rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jen „o. s. ř.“. 4. Podle § 243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 5. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že exekuce byla pravomocně zastavena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 12. 2023, č. j. 48 EXE 38/2022-851, 094 EX 00006/22 (výrok II), které Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 4. 2024, č. j. 17 Co 90/2024-971, potvrdil (mimo jiné v napadeném výroku II), a to v době před datem (4. 7. 2024), kdy byl návrh na odklad právní moci (spolu s dovoláním) oprávněnými předložen k rozhodnutí Nejvyššímu soudu. 6. Vzhledem k tomu, že oprávněnými uváděný důvod pro odklad právní moci napadeného rozsudku odvolacího soudu nebyl přítomen již v okamžiku podání posuzovaného návrhu, Nejvyšší soud návrh zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 10. 2024 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu