20 Ncu 132/2024-10 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem L. M., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o: Rozsudek Okresního soudu okresu Harris, Texas (District Court Harris County, Texas), Spojené státy americké, ze dne 28. 3. 2014, č. 2013-53397, jímž bylo rozvedeno manželství L. M. a I. K., uzavřené dne 5. 12. 1998 před oddávajícím orgánem Las Vegas, Spojené státy americké, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno – město, ve svazku ZM/VI/11, ročník 2009, strana 233, pořadové číslo 564, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky. O d ů v o d n ě n í: 1/ Okresní soud okresu Harris, Texas (District Court Harris County, Texas), Spojené státy americké, k návrhu (žalobě) manžela rozvedl posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Z manželství narozená dcera je nyní již zletilá. 2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). 3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. 4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS. 5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 22. 10. 2024 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu