20 Ncu 95/2024-6 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou L. H., takto: I. O návrhu na uznání rozhodnutí Okresního soudu Mezhiv, Dněpropetrovská oblast, Ukrajina, ze dne 12. listopadu 2021, sp. zn. 181/941/21, jímž bylo rozvedeno manželství osob V. H. a L. H. (navrhovatelka), uzavřené dne 11. ledna 2008 před oddávajícím orgánem ve městě Kocherezkiv, Ukrajina, jsou příslušné rozhodovat okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve Vsetíně. O d ů v o d n ě n í : Návrhem ze dne 16. července 2024 se navrhovatelka domáhala uznání rozhodnutí Okresního soudu Mezhiv, Dněpropetrovská oblast, Ukrajina, ze dne 12. listopadu 2021, sp. zn. 181/941/21, jímž bylo rozvedeno manželství osob V. H. a L. H. (navrhovatelka), uzavřené dne 11. ledna 2008 před oddávajícím orgánem ve městě Kocherezkiv, Ukrajina. Jelikož se jedná o rozhodnutí o rozvodu vydané ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou Smlouvu o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. května 2001, vyhlášenou pod č. 123/2002 Sb. m. s., není vyžadováno na základě čl. 55 odst. 5 této Smlouvy zvláštní řízení, neboť taková rozhodnutí jsou zásadně uznávána bez dalšího. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“), cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají ve zvláštním řízení podle odstavce 4, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení. Podle § 16 odst. 3 zákona o mezinárodním právu cizí rozhodnutí lze na návrh uznat ve zvláštním řízení podle odstavce 4 i v případě, kdy se toto rozhodnutí uznává bez dalšího řízení. Podle § 16 odst. 4 zákona o mezinárodním právu soukromém ve zvláštním řízení o uznání rozhoduje soud o uznání rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Nejvyšší soud, jenž není věcně příslušný k projednání předmětného návrhu, v souladu s § 104a odst. 4 o. s. ř. rozhodl, že jsou v dané věci příslušné rozhodovat okresní soudy. Na základě § 104a odst. 6 o. s. ř. Nejvyšší soud rovněž rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu ve Vsetíně, který je obecným soudem navrhovatelky, a je tedy podle § 16 odst. 2 věty třetí zákona č. 91/2012 Sb. místně příslušným k projednání daného návrhu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 9. 2024 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu