20 Nd 519/2024 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly ve věci oprávněného města Lomnice nad Popelkou, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí 6, identifikační číslo osoby 00275905, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o exekuční vymožení částky 99 139 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 3/2024, o námitce podjatosti uplatněné povinnými v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 2979/2024, takto: Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Ivany Zlatohlávkové, JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Pavla Krbka ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 2979/2024 se odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 29. 10. 2024, č. j. 33 Cdo 2979/2024-51, Nejvyšší soud pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů zastavil řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 6. 2024, č. j. 4 Cmo 136/2024-40. 2. Povinní následně dne 10. 11. 2024 podali námitku podjatosti soudců senátu Nejvyššího soudu 33 Cdo, jenž měl ve věci rozhodovat ve složení JUDr. Ivana Zlatohlávková, JUDr. Helena Nováková a JUDr. Pavel Krbek. 3. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. 4. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). 5. Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. 6. Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne. 7. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná. 8. Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je proto z povahy věci opožděná a bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 83, a též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018). 9. Uplatnili-li tedy povinní námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Ivany Zlatohlávkové, JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Pavla Krbka až poté, kdy řízení o dovolání vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 2979/2024 bylo skončeno, učinili tak opožděně. 10. Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž povinní onu námitku zdůvodňovali. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. 12. 2024 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu