21 Cdo 408/2024-179 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v právní věci žalobkyně YP Reality s. r. o. se sídlem v Praze 5, Filmařská č. 1154/21, IČO 24672092, zastoupené Mgr. Pavlem Mollerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Haštalská č. 760/27, proti žalovanému J. K., zastoupenému Mgr. Michalem Beranem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 704/36, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 208/2022, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2023, č. j. 11 Co 77/2023-142, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2023, č. j. 11 Co 77/2023-142, se zamítá. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 2. 12. 2022, č. j. 17 C 208/2022-103, určil, že „neexistuje“ zástavní právo žalovaného zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 4. 6. 2007 a registrované v katastru nemovitostí pod č. j. XY k nemovitostem tam uvedeným (výrok I), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 14 342 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok II). K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 8. 2023, č. j. 11 Co 77/2023-142, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 22 570 Kč k rukám zástupce žalovaného (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně ve lhůtě stanovené v § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) dovolání. Dovolatelka současně navrhla odložení vykonatelnosti napadeného rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že neprodleným výkonem nebo exekucí by jí hrozila závažná a těžko odčinitelná újma v podobě prodeje nemovitostí v jejím vlastnictví, zajištěných zástavním právem žalovaného. Podle ustanovení § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sb. rozh. obč. (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20), Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedním z těchto předpokladů je i to, že podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí odvolacího soudu lze (případně též ve spojení s rozhodnutím soudu prvního stupně) nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci. Napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba o určení „neexistence“ práva; takové rozhodnutí se z povahy věci nevykonává (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2019, sen. zn. 29 ICdo 29/2019). Nejvyšší soud proto návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu jako zjevně bezdůvodný zamítl (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. 26 Nd 449/2023). Nejvyšší soud neshledal ani předpoklady pro odklad právní moci napadeného rozsudku. Ohledně odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí obecně platí, že toto není vyloučeno ani u rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na určení, a to tam, kde na rozsudku o žalobě na určení závisí výsledek jiného probíhajícího řízení (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. 21 Cdo 862/2022). V posuzované věci však podané dovolání neobsahuje žádné konkrétní údaje, z nichž by vyplývalo, že by dovolatelka byla závažně ohrožena ve svých právech. Dovolatelka se domáhá pouze odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí s tím, že závažná újma by jí hrozila právě jeho neprodleným výkonem nebo exekucí. Vyjma napadeného rozhodnutí, jež (jak je shora vysvětleno) má povahu rozhodnutí v řízení o určení, které se nevykonává, žádný jiný (případný) exekuční titul či běžící exekuční nebo vykonávací řízení neoznačila. Důvody pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nepodávají ani z obsahu spisu. Žalovaný sice ve svém vyjádření na č. l. 22 a násl. spisu uvedl, že podal u soudu návrh na soudní prodej zástavy, a podle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 6. 2022, č. j. 24 C 53/2022-120, založeného na č. l. 86–88, jímž byl soudem prvního stupně dne 22. 11. 2022 proveden důkaz, soud tomuto návrhu vyhověl, ale z obsahu spisu již dále nevyplývá, že by prodej zástavy pokročil do druhé fáze, tedy výkonu rozhodnutí (exekuce). Při chybějících tvrzeních dovolatelky tak ze samotného obsahu spisu nelze učinit závěr o naplnění předpokladů pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 5. 2024 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu