23 Cdo 1245/2024-184 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Promox s.r.o., se sídlem v Praze 10, Vinohrady, Nitranská 1057/4, identifikační číslo osoby 01625918, zastoupené Mgr. Martinem Trojanem, advokátem se sídlem ve Čtveříně, Doubí 98, proti žalovanému Mgr. Janu Řezníkovi, se sídlem v Zápech, č. p. 271, identifikační číslo osoby 63935023, zastoupenému JUDr. Filipem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 5, U Demartinky 152/1, o zaplacení 568 700 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 22 C 45/2022, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2023, č. j. 21 Co 93/2023-151, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto: Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2023, č. j. 21 Co 93/2023-151, se zamítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha-východ jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 3. 3. 2023, č. j. 22 C 45/2022-115, ve spojení s usnesením ze dne 20. 4. 2023, č. j. 22 C 45/2022-122, zamítl žalobu o zaplacení částky 568 700 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok II) a vůči státu (výrok III). 2. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 568 700 Kč s příslušenstvím (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 3. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný v rozsahu obou výroků dovoláním, v němž rovněž (podle obsahu) navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku, neboť jeho výkonem by došlo k závažné újmě na jeho právech. Návrh na odklad vykonatelnosti žalovaný konkrétně odůvodnil tím, že žalobkyně veškeré pohledávky, které jí byly napadeným rozsudkem vůči žalovanému přisouzeny, postoupila na společnost Cashdirect One a.s. (identifikační číslo osoby 09867163), jak dle žalovaného vyplývá z oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2024 a výzvy k úhradě ze dne 16. 1. 2024. Cashdirect One a.s. má přitom dle žalovaného být tzv. ready-made společností představující toliko „prázdnou schránku“, jež nemá žádný majetek, přičemž vlastnicí společnosti Cashdirect One a.s. je obchodní společnost se sídlem na Kypru. Žalovaný má tak za to, že k postoupení pohledávky na společnost Cashdirect One a.s. došlo zjevně účelově, a to s cílem eliminovat možnost žalovaného se v případě zrušení napadeného rozsudku domoci vrácení přisouzeného plnění. 4. Žalobkyně se k dovolání žalovaného nevyjádřila. 5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. 6. Podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. 7. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (ze kterého usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází), Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). 8. Z okolností (důvodů) uvedených v návrhu na odklad vykonatelnosti nelze dovodit, že by žalovanému hrozila závažná újma na jeho právech, a není tak splněn základní předpoklad [uvedený shora pod bodem 3)] pro vyhovění takovému návrhu. Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021). Žalovaný však v návrhu na odklad vykonatelnosti neuvádí své majetkové poměry, z nichž by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě exekuce (výkonu rozhodnutí), přičemž jeho majetkové poměry odůvodňující hrozbu závažné újmy se nepodávají ani z obsahu spisu. Tvrdí-li žalovaný v návrhu na odklad vykonatelnosti to, že veškeré pohledávky napadeným rozsudkem přisouzené byly žalobkyní postoupeny na třetí osobu, pak k tomuto svému tvrzení nedokládá žádné důkazy, jimiž by bylo jím tvrzené skutečnosti prokázat či aspoň osvědčit; tyto skutečnosti se přitom nepodávají ani z obsahu spisu. 9. Ze shora uvedeného vyplývá, že v projednávané věci nejsou splněny předpoklady, za nichž lze návrhu na odklad vykonatelnosti vyhovět, a Nejvyšší soud proto návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku jako nedůvodný zamítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 8. 2024 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu