23 Cdo 1483/2024-170 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce Ústavu pro péči o matku a dítě, se sídlem v Praze 4, Podolské nábřeží 157/36, identifikační číslo osoby 00023698, zastoupeného JUDr. Pavlínou Fojtíkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze, Pobočná 1395/1, proti žalovaným 1) T. T. N. T., a 2) T. D. D., oběma zastoupeným JUDr. Kateřinou Švecovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Šafaříkovy sady 2455/5, o zaplacení 4 942 498 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 12 C 475/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 3. 2024, č. j. 56 Co 244/2023-146, takto: Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti výroků II a III rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 3. 2024, č. j. 56 Co 244/2023-146, se zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 24. 10. 2023, č. j. 12 C 475/2022-111, rozhodl tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 4 942 498 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a částku 7 443,56 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výroky I a II) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 335 112 Kč (výrok III). Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a II potvrdil (výrok I), ve výroku III jej změnil tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částku 475 103,10 Kč (výrok II) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 138 182 Kč (výrok III). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání (proti jeho výroku I) a navrhl odklad vykonatelnosti výroků II a III napadeného rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, jako výroků závislých na napadeném výroku. Tento návrh odůvodnil tím, že pokud by byla náhrada nákladů řízení v celkové výši 613 285,10 Kč (475 103,10 Kč a 138 182 Kč) vůči němu vymožena exekučně, hrozí mu vznik závažné újmy, neboť v případě zrušení napadeného rozhodnutí dovolacím soudem sice vznikne žalovaným povinnost náhradu nákladů řízení vrátit, nicméně jejich majetková situace je taková, že vrácení tohoto plnění bude velmi obtížné či nemožné, a žalobce tak velmi pravděpodobně nebude schopen uvedenou částku získat od žalovaných zpět. Žalobce tvrdí, že ze spisu je zřejmé, že žalovaní opakovaně deklarují, že jejich majetková situace je velice špatná, což potvrzuje jeho tvrzení, že v případě neprodlené úhrady částky 613 285,10 Kč k rukám žalovaných mu hrozí závažná újma. Žalovaní se k návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřili. Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. Z okolností (důvodů) uvedených v návrhu na odklad vykonatelnosti nelze dovodit, že by žalobci hrozila závažná újma na jeho právech. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Žalobce však v návrhu na odklad vykonatelnosti neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí nebo exekuce, a jeho majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Není tak splněn základní předpoklad uvedený v § 243 písm. a) o. s. ř. Proto Nejvyšší soud návrh žalobce na odklad vykonatelnosti výroků II a III napadeného rozsudku odvolacího soudu zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. 6. 2024 Mgr. Jiří Němec předseda senátu