23 Cdo 2235/2024-426 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce M. L., zastoupeného Mgr. Adamem Biňovcem, advokátem se sídlem v Bykoši 41, proti žalované D. A. L., zastoupené JUDr. Jakubem Svobodou, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Na Perštýně 362/2, o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 36 C 480/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 23 Co 159/2023-297, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto: Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2023, č. j. 23 Co 159/2023-297, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání. Odůvodnění: 1. Okresní soud Praha-východ jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 8. 12. 2022, č. j. 36 C 480/2021-93, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 600 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu co do částky 4 200 Kč s příslušenstvím (výrok II), rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III) a o vrácení části soudního poplatku žalobci (výrok IV). 2. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně proti oběma jeho výrokům) podala žalovaná dovolání a spolu s ním návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, jenž odůvodnila tím, že jí neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí závažná újma, neboť s ohledem na její majetkové poměry není schopna přisouzenou částku žalobci včas uhradit a bezprostřední exekuce by pro ni byla likvidační, přičemž poukázala na to, že vzhledem k její finanční situaci jí bylo soudem přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků. Žalovaná žalobci navrhovala, aby s úhradou dlužné částky vyčkal do doby, než dojde k vypořádání jejich společného jmění manželů, o němž dosud probíhá soudní řízení, případně jej žádala o možnost sjednání splátkového kalendáře, avšak žalobce veškeré snahy žalované odmítl a sdělil jí, že v případě neuhrazení nároku do 30. 12. 2023 přikročí k jeho exekučnímu vymáhání. Žalovaná má za to, že snahou žalobce je připravit ji a jejich nezletilé dcery o bydlení, neboť si je vědom toho, že bezprostřední úhrada přisouzené částky by pro žalovanou byla likvidační, jelikož by byla nucena prodat rodinný dům, v němž i s oběma nezletilými dcerami bydlí. 4. Žalovaná navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost napadeného rozsudku, jakož i to, aby jej Nejvyšší soud zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, potažmo aby zrušil i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 5. Ve vyjádření k dovolání žalobce označil dovolání za nedůvodné, jelikož napadený rozsudek je dle jeho názoru po skutkové i právní stránce správný, a zpochybňoval dovolací argumentaci žalované. Žalobce rovněž uvedl, že ke dni podání vyjádření neprobíhá „jakékoli vymáhací řízení ve vztahu k projednávaným pohledávkám“, a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání žalované zamítl a přiznal žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení. 6. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. 7. Podle § 243 písm. a) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. 8. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (z něhož usnesení sp. zn. 27 Cdo 5003/2017 výslovně vychází), Nejvyšší soud formuloval předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle § 243 písm. a) o. s. ř. Jedná se o předpoklady, které musí být splněny kumulativně, a to, že: 1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), 2) podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). 9. Závažnost újmy hrozící na právech dovolatele se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, nebo ze dne 13. 1. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021). 10. Dovolání žalované nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně (podané účastníkem, v jehož poměrech nastala napadeným rozsudkem odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) a též objektivně (v tom smyslu, že se na ně nevztahuje žádné z omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.). Charakter obou výroků napadeného rozsudku umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci a odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Přípustnost i důvod dovolání jsou vymezeny do té podoby, že nelze vyloučit, že dovolání může být za splnění některého z předpokladů stanovených v § 237 o. s. ř. přípustné, jakož ani to, že může být důvodné. 11. Nejvyšší soud shledal, že v poměrech žalované v projednávané věci jsou naplněny předpoklady pro odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, neboť v případě, že by žalovaná v důsledku neprodleného výkonu rozhodnutí či exekuce byla nucena žalobci plnit přisouzenou částku, včetně náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů, není pochyb o tom, že by jí hrozila závažná újma. Případné (nucené) plnění přisouzeného nároku žalobci by totiž mělo zásadní dopad do majetkových poměrů žalované, jež se podávají z obsahu spisu (viz prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalované a k němu připojené listiny na č. l. 327 až 408 spisu). V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout, že právě s ohledem na její majetkové poměry bylo žalované usnesením ze dne 3. 4. 2023, č. j. 36 C 480/2021-267, přiznáno osvobození od soudních poplatků v rozsahu 75 % (v odvolacím řízení), a usnesením ze dne 25. 4. 2024, č. j. 36 C 480/2021-411, pak v rozsahu 60 % (v dovolacím řízení). 12. Nejvyšší soud proto rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání), že vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání žalované. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 10. 2024 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu