24 Cdo 3829/2023-327 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci nezletilých AAAAA (pseudonym) a BBBBB (pseudonym), zastoupených kolizním opatrovníkem Městskou částí Praha 6, se sídlem Úřadu městské části v Praze 6, Čs. armády č. 601/23, dětí matky M. H., zastoupené Mgr. Romanem Pfeiferem, advokátem se sídlem v Praze 5, Pecháčkova č. 1245/8, a otce S. R., zastoupeného MUDr. Mgr. Markétou Škutovou, advokátkou se sídlem Pchery, Humny č. 333, o nahrazení souhlasu druhého rodiče s volbou školy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 0 P 174/2021, o dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2023, č. j. 36 Co 205/2023-301, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2023, č. j. 36 Co 205/2023-301, podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť toto dovolání není přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému ve věci, v níž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Na nepřípustnosti dovolání ničeho nemění ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.), nelze ji založit nesprávným poučením soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 1. 2024 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu