33 Cdo 2191/2024-962 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Mgr. Ivy Krejčířové ve věci žalobkyně AGENTURA ZVONEK CZ s.r.o., se sídlem ve Zlíně, Pod Nivami 330 (identifikační číslo 262 27 967), zastoupené Mgr. Zdeňkem Mikulášem, advokátem se sídlem v Praze 1, U Prašné brány 1079/3, proti žalované Antilia Servis s.r.o., se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2022/125 (identifikační číslo 053 77 854), zastoupené Mgr. Monikou Janouškovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, o 1 532 233,43 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 4 C 150/2020, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2024, č. j. 11 Co 361/2023-921, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2024, č. j. 11 Co 361/2023-921, se zamítá. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 22. 3. 2023, č. j. 4 C 150/2020-808, Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl žalobu co do částky 96.864,56 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z této částky (výrok I.); žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni 1.435.368,87 Kč s úroky z prodlení (výrok II.); uložil žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. – VI.). V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud částečně změnil výroky II. a III. (ve výroku II. změnil místo plnění, ve výroku III. nepřiznal žalobkyni smluvní pokutu do budoucna, tj. od 21. 3. 2024 do zaplacení), jinak je potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnila tím, že jí hrozí závažná újma představovaná možným dopadem výkonu rozhodnutí do jejích poměrů. V současné době totiž jistina včetně příslušenství, smluvní pokuty a náhrady nákladů řízení činí částku přesahující několik milionů korun českých. To značně překračuje současné možnosti žalované, a proto by uspokojení pohledávky musela řešit úvěrovým financováním při vysokém úroku. Nadto, vůči žalované je pro vymožení jistiny s úroky z prodlení a náklady řízení již zahájeno exekuční řízení – celková vymáhaná částka je tak navýšena o další náklady spojené s exekučním řízením a současně je žalovaná omezena v dispozici se svým majetkem. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 18. 9. 2024 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu