33 Cdo 837/2023-212 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce K. H., zastoupeného Mgr. Janem Blažkem, advokátem se sídlem v Plzni, Dvořákova 44/38, proti žalovanému M. K., advokátkou se sídlem v Žamberku, 28. října 640, o zaplacení 1.770.740 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 10 C 139/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 1. 12. 2022, č. j. 22 Co 185/2022-154, t a k t o: Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 1. 12. 2022, č. j. 22 Co 185/2022-154, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. O d ů v o d n ě n í: Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „odvolací soud“) ze dne 1. 12. 2022, č. j. 22 Co 185/2022-154, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 23. 3. 2022, č. j. 10 C 139/2021-116, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 860.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 860.000 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení a dále mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 910.740 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání žalovaný, jímž požadoval napadené rozhodnutí včetně rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit s věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustanovených kritérií pro rozhodnutí Nejvyšší soud v této věci uzavřel, že předpoklady pro odklad vykonatelnosti jsou splněny. V daném případě bylo dne 24. 1. 2023 vydáno pod sp. zn. 17 EXE 105/2023 pověření soudního exekutora. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí, hrozila žalovanému závažná újma, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se jeho vykonatelnost – v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto usnesení – odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání (§ 243 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 3. 2024 JUDr. Václav Duda předseda senátu