20 Ncu 152/2024-27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelem D. K., zastoupeného obecným zmocněncem P. K., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, t a k t o: Rozsudek Okresního soudu v Ludwigsburgu, Spolková republika Německo (Amtsgericht Ludwigsburg), ze dne 15. ledna 2003, sp. zn. 7 F 1295/02, který nabyl právní moci dne 25. února 2003, jímž bylo rozvedeno manželství osob D. K. a S. R., rozené R., uzavřené dne 17. listopadu 1997 v Bergisch Gladbach, Německá spolková republika, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Ludwigsburgu, Spolková republika Německo (Amtsgericht Ludwigsburg), rozvedl posuzované manželství, z něhož se nenarodily žádné děti. Za situace, kdy bylo manželství nenávratně rozvráceno, je ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). K uznání předloženého rozhodnutí nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatel byl v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 zákona č. 91/2012 Sb. Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatel domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. Náklady řízení platí navrhovatel (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 14. 1. 2025 JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu