20 Ncu 86/2025-15 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou P. Q., za účasti Nejvyššího státního zastupitelství, t a k t o: Rozhodnutí Římskokatolického soudu prvního stupně, Ammán, Jordánské hášimovské království, ze dne 22. června 2024, č. 24/24/237, jímž bylo rozvedeno manželství W. A. Q. a P. Q., rozené V., uzavřené dne 3. srpna 2002 před Městským úřadem Uherský Brod, zapsané i v knize manželství matričního úřadu Uherský Brod, ve svazku 1, ročník 2002, strana 115, pořadové číslo 63, se uznává, pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky. O d ů v o d n ě n í: 1/ Římskokatolický soud prvního stupně, Ammán, Jordánské hášimovské království, rozvedl ve výroku tohoto rozsudku specifikovaným rozhodnutím k návrhu manžela posuzované manželství, zjistil-li po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a neshledal-li předpoklady pro obnovení jejich soužití. V manželství dne XY narozený společný syn, nezl. AAAAA (pseudonym), byl na základě dohody manželů svěřen do péče otce. 2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího soudu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“). 3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS. 4/Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občanem České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS, byl-li jedním z rozváděných manželů ke dni právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství státní občan České republiky. 5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl, a to ve shodě s návrhem Nejvyššího státního zastupitelství při vstupu do tohoto řízení. 6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. Tento rozsudek nabývá právní moci doručením. V Brně dne 26. 8. 2025 JUDr. Aleš Zezula předseda senátu