20 Nd 613/2025-481 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobkyně S. P., zastoupené JUDr. Petrem Tomanem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1059/1, proti žalované Troja Loft s. r. o., se sídlem v Praze 7, Povltavská 5/74, identifikační číslo osoby 02748908, zastoupené Mgr. Robertem Cholenským, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bolzanova 461/5, o zaplacení částky 5.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 360/2020, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2025, č. j. 30 Co 20/2025-390, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto: Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Krbek, JUDr. Václav Duda a JUDr. Pavel Horňák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 1894/2025. Odůvodnění: 1. Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2025, č. j. 30 Co 20/2025-390. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 1894/2025 a o dovolání má rozhodovat senát ve složení JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka. 2. Žalovaná v předmětném dovolacím řízení uplatnila podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 15. 9. 2025 námitku podjatosti, směřující vůči všem členům senátu, resp. všem členům soudního oddělení 33. S odkazem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 1. 10. 1982, Piersack proti Belgii, č. 8692/79, navrhla jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí se zřetelem na „rodinné vazby“ soudce JUDr. Pavla Horňáka k žalobkyni a též z důvodu podezření, že ve věci vedené pod sp. zn. 33 Cdo 3249/2019 ovlivnil rozhodnutí senátu na základě intervence nynější žalobkyně, tehdejší asistentky a partnerky M. Ž., který byl „skutečným majitelem“ tehdejšího žalobce a je zároveň i „skutečným majitelem“ nynější žalované. Ovlivnění spatřuje v tom, že Nejvyšší soud tehdy dovolání žalobce vyhověl a věc vrátil k dalšímu řízení. Podle žalované představuje rodinnou vazbu vylučující nestrannost soudce skutečnost, že manželka soudce JUDr. Pavla Horňáka je sestřenicí otce nynější žalobkyně. Sama navrhovatelka rovněž uvedla, že žalobkyně se soudcem ve styku není, pouze s ohledem na příbuzenskou vazbu zná jeho ženu a mohla by se s ní sejít. 3. K námitce se vyjádřili všichni členové senátu. JUDr. Pavel Krbek i JUDr. Václav Duda shodně uvedli, že nejsou v žádném poměru k věci, k účastníkům ani jejich zástupcům a že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by zakládaly pochybnost o jejich nepodjatosti. JUDr. Pavel Horňák uvedl, že žalovanou, jejího právního zástupce ani právního zástupce žalobkyně osobně nezná a nemá k nim žádný vztah. Pokud jde o osobu žalobkyně, uvedl, že jeho manželka je s ní v příbuzenském vztahu. Současně též prohlásil, že nemá žádný zájem na výsledku věci, a odmítl tvrzení, že by kdy v minulosti či nyní ovlivňoval rozhodovací činnosti senátu. 4. Podle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. 5. Podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. 6. Podle ustanovení § 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř. o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. 7. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu objektivně posuzováno brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. 8. Z hlediska zákonných důvodů pro vyloučení soudce bývá zpravidla soudcův poměr k projednávané věci založen na jeho přímém právním zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání, např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 NSČR 26/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 29 Nd 266/2019). 9. Soudcův poměr k účastníkům řízení a jejich zástupcům může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem, jenž může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96). Vždy však musí jít o vztah soudce a účastníka (jeho zástupce) takové povahy a intenzity, aby vyvolal důvodnou obavu, že určitý soudce nebude schopen v konkrétní věci nezávisle a nestranně rozhodnout (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1347/09, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 43/96). 10. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že soudci JUDr. Pavel Krbek a JUDr. Václav Duda nemají žádný poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům. Důvod vyloučení založený na tom, že označení soudci rozhodovali (s JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou) o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 3249/2019, vylučuje jako způsobilou námitku přímo dikce § 14 odst. 4 o. s. ř. Rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jejich ústavně garantované nezávislosti (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, či nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01). Nemůže obstát ani tvrzení, že údajná intervence nynější žalobkyně ovlivnila rozhodování senátu ve složení JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci sp. zn. 33 Cdo 3249/2019 (v níž dovolací soud vrátil věc odvolacímu soudu, protože odvolací soud přistoupil k moderaci smluvní pokuty, aniž by přijal a odůvodnil závěr o její nepřiměřenosti). 11. Výše uvedené námitky nejsou způsobilé vést ani k vyloučení soudce JUDr. Pavla Horňáka. Jak žalovaná uvedla ve svém podání, žalobkyně již ani v minulosti ve styku s označeným soudcem nebyla. Její příbuzenský vztah s manželkou soudce pak není nikterak blízký, přičemž již ze samotného podání žalované vyplývá, že ani tyto osoby spolu neudržovaly kontakt. Nejvyšší soud má zato, že za daných okolností vztah mezi soudcem a žalobkyní postrádá povahu a intenzitu nezbytnou k důvodnému zpochybnění jeho schopnosti v této konkrétní věci nezávisle a nestranně rozhodnout (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1347/09). O tom ostatně svědčí i stanovisko jmenovaného soudce, který jakýkoli zájem na výsledku projednávané věci odmítá a jediný důvod případného vyloučení z rozhodování v této věci sám (formálně) vnímá výhradně v existujícím příbuzenském vztahu mezi manželkou a žalobkyní. 12. Protože nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení uvedených soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti, kterou vznesla žalovaná, vyhověno. O vyloučení soudkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové rozhodováno nebylo, neboť není členkou senátu 33 Cdo, jemuž předmětná věc podle rozvrhu práce připadla. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 11. 2025 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu