21 Cdo 2781/2025-305 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce M. K., zastoupeného Mgr. Ing. Janem Drobným, advokátem se sídlem v Praze, Breitfeldova č. 704/1, proti žalované Raiffeisenbank a. s. se sídlem v Praze 4, Hvězdova č. 1716/2b, IČO 49240901, zastoupené Mgr. Ing. Josefem Davidem, advokátem se sídlem v Praze, Klimentská č. 1216/46, o 366 814,631 EUR s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 22 C 322/2021, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2025, č. j. 25 Co 314/2023-278, takto: Právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2025, č. j. 25 Co 314/2023-278, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci. Odůvodnění: 1. Rozsudkem ze dne 29. 6. 2023, č. j. 22 C 322/2021-176, Obvodní soud pro Prahu 8 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 366 814,631 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 15. 7. 2021 do zaplacení (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II). 2. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. 12. 2023, č. j. 25 Co 314/2023-215, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 3. K dovolání žalobce Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 3. 3. 2025, sp. zn. 21 Cdo 1666/2024, odmítl dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu v části, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení a v níž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok I), a rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (výrok II). 4. Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 5. 6. 2025, č. j. 25 Co 314/2023-278, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Navrhl přerušit řízení o dovolání a předložit Evropskému soudnímu dvoru podle čl. 267 SFEU otázky k předběžnému rozhodnutí a poté, kdy bude rozhodnuto, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil právní moc rozsudku odvolacího soudu, případně, pokud by nebyly neshledány důvody pro vyhovění této žádosti, aby odložil vykonatelnost výroků o náhradě nákladů řízení. Tento návrh odůvodnil hospodárností řízení vedeného před Okresním soudem v Litoměřicích pod sp. zn. 19 C 110/2021, které bylo přerušeno právě do pravomocného skončení tohoto řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem, který v řízení v rámci odvolání rozhodoval, zavázal soud prvního stupně k tomu, aby se vypořádal s aktivní legitimací žalobce – Raiffeisenbank a. s. (v tomto řízení žalované), resp. s námitkou započtení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení. Z důvodu procesní ekonomie proto žalobce navrhuje odklad právní moci napadeného rozsudku ve výroku I. 6. Žalovaná se k návrhu na odklad právní moci nevyjádřila. 7. Podle ustanovení § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. 8. Nejvyšší soud vyložil předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti nebo právní moci, již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5, a v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku jsou v dané věci (poměřováno důvody uváděnými dovolatelem a kritérii obsaženými v označených usneseních Nejvyššího soudu) splněny. 9. Dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou a ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., má požadované náležitosti ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., a proto nelze prima facie dovodit, že by bylo zjevně neopodstatněné (nelze tak vyloučit jeho úspěšnost). 10. Nejvyšší soud proto, aniž by předjímal výsledek dovolacího řízení, odložil právní moc napadeného rozsudku odvolacího soudu do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání. 11. O návrhu na odklad vykonatelnosti výroků o náhradě nákladů řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když byla odložena právní moc rozsudku odvolacího soudu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. 11. 2025 JUDr. Marek Cigánek předseda senátu