22 Cdo 93/2025-335 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně P. S., zastoupené Mgr. Pavlem Szkanderou, advokátem se sídlem ve Frýdku-Místku, Svatoplukova 1209, proti žalovanému R. S., zastoupenému JUDr. Davidem Neumahrem, advokátem se sídlem v Ostravě, Prokešovo náměstí 2020/6, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 10 C 169/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2024, č. j. 16 Co 117/2024-278, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2024, č. j. 16 Co 117/2024-278, takto: Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti části výroku I rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2024, č. j. 16 Co 117/2024-278, jíž byl ve výroku III potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 1. 2024, č. j. 10 C 169/2021-236, se zamítá. Odůvodnění: 1. Okresní soud ve Frýdku-Místku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 1. 2024, č. j. 10 C 169/2021-236, vypořádal společné jmění manželů (dále „SJM“) - účastníků - tak, že osobní automobil a pohledávka specifikované ve výroku I připadají do výlučného vlastnictví žalobkyně, nemovité věci, stavby, osobní automobil a pohledávky označené ve výroku II připadají do výlučného vlastnictví žalovaného. Žalovanému dále uložil povinnost zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku na vypořádání podílu částku 2 678 772 Kč (výrok III) a rovněž rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky i o nákladech řízení státu (výroky IV až VI). 2. K odvolání obou účastníků Krajský soud v Ostravě (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 3. 9. 2024, č. j. 16 Co 117/2024-278, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II - ohledně vypořádání osobního automobilu a pohledávek - a ve výroku III potvrdil (výrok I) a ve zbylé části výroku II změnou rozsudku soudu prvního stupně zpřesnil specifikaci vypořádávaných staveb (výrok II). Rozhodl rovněž o nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi účastníky a o nákladech řízení státu (výroky III až V). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu části výroku I, jíž byl ve výroku III potvrzen rozsudek soudu prvního stupně) doručenému žalovanému (dále rovněž „dovolatel“) dne 7. 10. 2024 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 13. 11. 2024. Dovolatel vymezuje přípustnost dovolání hlediskem odklonu odvolacího soudu od označené judikatury Ústavního soudu při řešení otázky valorizace vnosu z výlučného majetku manžela na majetek v SJM. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci při aplikaci ustanovení § 742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 4. V samostatném podání doručeném soudu prvního stupně dne 19. 11. 2024 dovolatel navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu dotčeném podaným dovoláním. Návrh odůvodňuje jednak pravděpodobným úspěchem podaného dovolání směřujícího proti správnosti řešené otázky valorizace vnosu z výlučného majetku manžela do majetku v SJM, jež byla odvolacím soudem posouzena v rozporu s (v mezidobí vydaným) nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 11. 9. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24 (označený nález je přístupný na webových stránkách ústavního soudu https://nalus.usoud.cz), a dále tvrzením o závažné újmě, která by mu vznikla, pokud by jeho dovolání bylo úspěšné a v důsledku aktuálního judikatorního náhledu na možnost valorizovat vnos i bez výslovné dohody manželů částka na vypořádání podílu žalobkyně snížena. Dovozuje, že se zřetelem k nedobrým vztahům s žalobkyní by vymáhání případného „přeplatku“ na vypořádacím podílu bylo velmi problematické a nejisté. Přitom finanční situace žalobkyně je taková, že na finančních prostředcích z vypořádání SJM není nijak závislá. Odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu tak žalobkyni nezpůsobí žádnou závažnou újmu. Naopak pouze posílí právní jistotu. Dodává rovněž, že v odvolacím řízení byl ostatně prokázáno, že je žalovaný připraven žalobkyni částku vypořádacího podílu vyplatit okamžitě, respektive ji složit do soudní úschovy. 5. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“) před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení. 6. S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř., odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby). 7. Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. 8. Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání žalovaného nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podal je žalovaný jako účastník řízení, v jehož poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)] i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, žalovanému je dovoláním dotčenou částí výroku I rozsudku odvolacího soudu uložena povinnost, která může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně - vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení. 9. Nezbytnou podmínkou pro odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř. je stav závažné újmy, jenž by dovolateli neprodleným výkonem rozhodnutí či exekucí hrozil. Závažnost újmy bývá zásadně spojována s těžko odčinitelnými (nereparovatelnými) následky, jež by se v poměrech dovolatele pojímaných v tom nejširším slova smyslu (osobních, majetkových, finančních, apod.) mohly projevit. V konkrétním případě však žalovaný dopad žádné závažné újmy, jež by neprodlený výkon rozhodnutí či exekuce na něj mohl mít netvrdí. Naopak z obsahu jeho návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu se podává, že finanční poměry obou účastníků z hlediska rozhodování o vypořádacím podílu v té či oné výši jsou stabilizované (žalobkyně na prostředcích z vypořádání není závislá a žalovaný deklaroval připravenost vypořádací podíl žalobkyni okamžitě vyplatit). Zjednání právní jistoty či obava z obtížné vymahatelnosti případného „přeplatku“ na vypořádacím podílu na žalobkyni (v důsledku nedobrých vztahů účastníků), jak jimi odůvodňuje žalovaný návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu v dané věci, však podmínce hrozby závažné újmy dle § 243 písm. a) o. s. ř. nekorespondují. 10. Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti výroku III rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2024, č. j. 16 Co 117/2024-278, jako nedůvodný zamítl [§ 243 písm. a) o. s. ř.]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. 3. 2025 JUDr. Michael Pažitný, Ph.D. předseda senátu