22 Nd 222/2025-63 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce I. H., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Šlajsem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí 12, proti žalované České republice – Ministerstvu obrany, se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1, IČO 60162694, o náhradu ušlého výdělku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 211/2024, o námitce podjatosti ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1023/2025, takto: Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Jiří Doležílek není vyloučen z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1023/2025. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 16. 1. 2025, č. j. 4 C 211/2024-37, odmítl podání žalobce ze dne 9. 7. 2024, doplněné podáními ze dne 24. 7. 2024, ze dne 19. 8. 2024, ze dne 10. 10. 2024, ze dne 31. 10. 2024 a ze dne 8. 11. 2024 (výrok I). Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok II). 2. Městský soud v Praze (dále jako „odvolací soud“) k odvolání žalobce usnesením ze dne 20. 2. 2025, č. j. 30 Co 51/2025-43, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). 3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1023/2025. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 o ní přísluší rozhodovat senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu složenému ze soudců JUDr. Jiřího Doležílka, JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. 4. Podáním ze dne 22. 4. 2025 žalobce navrhl, aby soudce soudního oddělení 21 JUDr. Jiří Doležílek byl z projednání a rozhodnutí věci vyloučen. Jako důvod k vyloučení JUDr. Jiřího Doležílka uvedl: „v rozhodnutí 21 Cdo 3718/2023-147 odmítl podané dovolání z důvodu, že nebylo správně doručeno. Přitom nebylo respektováno rozhodnutí IV. ÚS 2446/11, ze dne 14. 11. 2011. které vyřešilo včasnost podání učiněného elektronickou formou i bez zaručeného podpisu. Toto rozhodnutí znamenalo konec nároku na odškodnění pracovního úrazu z roku 1989.“ 5. Soudce soudního oddělení 21 JUDr. Jiří Doležílek se k námitce podjatosti vyjádřil dne 23. 4. 2025 tak, že k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupců nemá žádný vztah a není mu známa žádná okolnost, která by ho vylučovala z projednání a rozhodnutí této věci. 6. Podle § 16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. 7. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1023/2025 předložena senátu ze soudního oddělení 22. 8. Podle § 14 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4). 9. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 10. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít, je-li evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01). 11. Dovolatel v uplatněné námitce podjatosti neuvedl žádnou skutečnost, která by podle výše popsaných kritérií mohla vést k závěru o podjatosti soudce JUDr. Jiřího Doležílka, který i podle svého vyjádření nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takové okolnosti nebyly zjištěny ani z obsahu spisu. K tomu dovolací soud považuje za důležité zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srovnej § 14 odst. 4 o. s. ř.). 12. Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce JUDr. Jiří Doležílek není vyloučen z projednání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Cdo 1023/2025 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 5. 2025 Mgr. David Havlík předseda senátu