26 Cdo 2762/2025-551 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v právní věci žalobkyně SPEED LEASE a.s., se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Benediktská 690/7, IČO 62912691, zastoupené Mgr. Karin Konstatinovovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Benediktská 690/7, proti žalovanému J. H., o zaplacení 19.226 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 98 C 309/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne ze dne 2. 7. 2025, č. j. 91 Co 376, 377/2024-524, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Obvodní soud pro Prahu 9 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. 6. 2023, č. j. 98 C 309/2019-413, ve znění usnesení ze dne 9. 9. 2024, č. j. 98 C 309/2019-479, a ze dne 17. 1. 2025, č. j. 98 C 309/2019-487, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 7. 9. 2023, č. j. 98 C 309/2019-424, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 19.226 Kč s tam specifikovaným zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení žalobkyni a státu, současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení spojených s vydáním doplňujícího rozsudku. 2. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 2. 7. 2025, č. j. 91 Co 376, 377/2024-524, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I), i doplňující rozsudek ve výroku o náhradě nákladů řízení státu (výrok II), v dalším výroku jej změnil tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení o doplňujícím rozsudku; současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení. 3. Rozsudek odvolacího soudu (a to výslovně ve výroku I a II) napadl žalovaný (jež má dle obsahu spisu právnické vzdělání) včasným dovoláním, o kterém Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). 4. Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle § 237 není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekuční řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. 5. Dovoláním napadeným rozsudkem bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 19.226 Kč s úroky z prodlení, vyplývající ze smluv o nájmu dopravního prostředku (nájemné ve výši 9.801 Kč a 2.723 Kč, poplatek za chybějící pohonné hmoty ve výši 702 Kč; a dále škoda ve výši 6.000 Kč). Odvolací soud konstatoval, že žalovaný neuzavřel smlouvy jako spotřebitel, neboť pronajatá vozidla podle svého tvrzení užíval k podnikatelské činnosti, nejednalo se tedy o vztah vyplývající ze spotřebitelské smlouvy. Nebyla tak naplněna žádná z výjimek upravených v citovaném § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. 6. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. 7. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že v případě odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost podle § 238 o. s. ř. vzniká dovolateli poplatková povinnost podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, až uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021, uveřejněné pod číslem 73/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 12. 2025 JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu