MSPH 76 INS 1755/2021 205 ICm 1753/2022 29 ICdo 171/2023-90 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce DRFG inkasní s. r. o., se sídlem v Brně, Vinařská 460/3, PSČ 603 00, identifikační číslo osoby 06969097, zastoupeného JUDr. Pavlem Fráňou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 832/19, PSČ 110 00, proti žalovanému TP insolvence, v. o. s., se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 281/7, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 03296636, jako insolvenčnímu správci dlužníka Drbalovo a. s., zastoupenému JUDr. Klárou Tomaierovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Černokostelecká 281/7, PSČ 110 00, o určení pořadí pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 205 ICm 1753/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Drbalovo a. s., se sídlem v Praze 1, Lannova 2061/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27409783, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 1755/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2023, č. j. 205 ICm 1753/2022, 106 VSPH 264/2023-53 (MSPH 76 INS 1755/2021), takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: 1. Usnesením ze dne 22. února 2023, č. j. 205 ICm 1753/2022-40, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) odmítl žalobu, jíž se žalobce (DRFG inkasní s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (TP insolvence, v. o. s., jako insolvenčnímu správci dlužníka Drbalovo a. s.) určení, že pohledávka přihlášená právním předchůdcem žalobce pod pořadovým číslem P2 do insolvenčního řízení dlužníka je do výše 80.000.000 Kč zajištěna zástavním právem k (blíže specifikovaným) nemovitostem ve vlastnictví dlužníka podle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 25. srpna 2020 (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobci (bod III. výroku). 2. Insolvenční soud vyšel zejména z toho, že: [1] Na přezkumném jednání konaném dne 19. května 2022 byla pohledávka pod pořadovým číslem P2 popřena co do pořadí dlužníkem a insolvenčním správcem dlužníka. [2] Žalobce se přezkumného jednání zúčastnil a insolvenční soud jej řádně poučil podle § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) o právu podat žalobu o určení pořadí pohledávky. [3] Dne 20. června 2022 v 19:16:21 hodin doručil žalobce insolvenčnímu soudu do datové schránky datovou zprávu označenou „žaloba na určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022 – 1. část“, která obsahovala 25 příloh, a téhož dne v 19:18:30 hodin (další) datovou zprávu označenou „žaloba na určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022 – 2. část“, která obsahovala 14 příloh, avšak ani v jedné z těchto zpráv nebylo „podání ve věci samé“. [4] Následně dne 21. června 2022 v 08:50:05 doručil žalobce insolvenčnímu soudu do datové schránky datovou zprávu označenou „žaloba na určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022“, jejíž přílohou byla incidenční žaloba v dané věci. 3. Na takto ustaveném základě – odkazuje na § 159 odst. 1 písm. a/, § 160 odst. 1 a 4, § 197 odst. 2 a § 198 odst. 1 insolvenčního zákona, § 42 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, a stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. ledna 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 1/2017“) – dospěl insolvenční soud k závěru, že žaloba byla podána opožděně, když poslední den zákonné prekluzivní lhůty pro její podání uplynul 20. června 2022, avšak samotná žaloba byla doručena soudu až 21. června 2022. Doručení příloh žaloby soudu dne 20. června 2022 přitom nelze považovat za podání (dokument, v němž by účastník projevil svou vůli směřující k uplatnění svých procesních práv), tudíž ani postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř. zde nepřicházel v úvahu (nebylo zde podání, jehož vady by bývalo bylo možno odstraňovat). 4. Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že žaloba na určení pořadí pohledávky se neodmítá. 5. Odvolací soud nejprve v obecné rovině předeslal, že procesním úkonem účastníka se v občanském soudním řízení rozumí jeho projev vůle adresovaný soudu, který směřuje k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou s takovým projevem vůle spojeny. Procesní úkony jsou založeny na zásadě bezformálnosti a účastníci je mohou provádět jakoukoliv formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu (§ 41 odst. 1 o. s. ř.), tj. i elektronicky. Podáním v elektronické podobě se rozumí elektronický dokument (datová zpráva), popř. část takového dokumentu, který účastník adresoval (a doručil) soudu, jestliže v něm projevil vůli směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, jež jsou s takovým projevem vůle spojeny. 6. Vzhledem k tomu, že elektronické dokumenty mají podobu datové zprávy, popř. jsou v datové zprávě obsaženy, pokračoval odvolací soud, lze na „datovou zprávu“ pohlížet buď jako na elektronický dokument mající podobu datové zprávy, nebo také (v širším slova smyslu) jako na elektronický nosič, tj. obálku či kontejner, v němž je obsažen samotný elektronický dokument jako příloha. Datová zpráva v širším slova smyslu je tak prostředkem elektronické komunikace v rámci veřejné datové sítě (internetu nebo informačního systému datových schránek) a slouží jako elektronický nosič (obálka či kontejner) vložených elektronických dokumentů (jejich příloh) za účelem přepravy od odesilatele k příjemci. V informačním systému datových schránek (dále jen „ISDS“) vyjadřuje datová zpráva v širším slova smyslu standardizovanou elektronickou nadstavbu (obálku) obsahující přílohy (samostatné dokumenty); každá datová zpráva odeslaná v ISDS tedy musí mít alespoň jednu přílohu. Podání jakožto procesní úkon v občanském soudním řízení však nelze technicky s datovou zprávou ztotožňovat, protože jde o procesní úkon se stanovenými náležitostmi a účinky. Obálku elektronického dokumentu (nebo jeho část), který obsahuje podání v elektronické formě, lze však považovat za součást tohoto elektronického dokumentu, ledaže by z obsahu projevu vůle účastníka či jiné osoby činící podání vyplývalo něco jiného. Na elektronický nosič (obálku, kontejner) proto nelze pohlížet výlučně jako na prostředek zabezpečení přepravy vloženého elektronického dokumentu v podobě datové zprávy k soudu. Elektronický nosič (obálka, kontejner) je totiž elektronickým dokumentem sám o sobě a může tedy obsahovat – kromě údajů přepravních – také další údaje, které mohou představovat podání účastníka (jeho projev vůle), a to buď samostatně, nebo v souvislosti s dokumentem vloženým v příloze. Jinak řečeno, v ISDS je datová zpráva tvořena obálkou i všemi dokumenty, které jsou do ní vloženy (s ní logicky spojeny). Potud odvolací soud odkázal též na důvody R 1/2017. 7. V poměrech projednávané věci bylo podle odvolacího soudu z obsahu datových zpráv, jež byly insolvenčnímu soudu doručeny dne 20. června 2022, tj. z označení jejich předmětu („DRFG inkasní s.r.o. x IS + FGRP – žaloba na určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022 – 1. část“ a „DRFG inkasní s.r.o. x IS + FGRP – žaloba na určení popřené pohledávky z 20. 6. 2022 – 2. část“), z uvedení „spisové značky příjemce“ jako „MSPH 76 INS 1755/2021“, a z příloh, jež byly k těmto zprávám připojeny (zejména seznamu přihlášených pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka, protokolu z přezkumného jednání a dokumentace související s existencí pohledávky P2), nepochybné, že žalobce podává žalobu na určení popřeného pořadí pohledávky P2. Tento závěr přitom plyne jak ze samotných elektronických nosičů (obálek) datových zpráv (kde žalobce uvedl, že podává žalobu na určení popřené pohledávky a označil účastníky řízení), tak z kontextu zaslaných příloh. 8. Odvolací soud proto uzavřel, že „elektronický dokument“ odeslaný zástupcem žalobce insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022 ve dvou datových zprávách není jen „prázdným“ elektronickým nosičem (obálkou), nýbrž podáním, jímž žalobce zahájil řízení o žalobě na určení pořadí popřené pohledávky. Byť šlo o podání vadné (žaloba doručená insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022 neobsahovala vylíčení rozhodujících skutečností a žalobní petit), nebylo namístě postupovat podle § 43 odst. 1 o. s. ř., když vady podání odstranil sám žalobce následující den (21. června 2022) tím, že doručil insolvenčnímu soudu (další) datovou zprávu, jež jako přílohu obsahovala vlastní text žaloby. 9. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež má za přípustné podle § 237 o. s. ř. pro řešení otázky dovolacím soudem podle něj dosud neřešené, a dále otázky, jež odvolací soud vyhodnotil v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř., tj. nesprávné právní posouzení věci, a navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. 10. Dovolatel považuje za dosud neřešenou otázku, jaké náležitosti musí podání jedné ze stran řízení obsahovat, aby jej bylo možné posoudit jako projev vůle směřující k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, resp. zda takové náležitosti obsahuje podání žalobce adresované insolvenčnímu soudu v poslední den lhůty pro podání žaloby na určení pořadí jeho pohledávky. Podle dovolatele je přitom nutné stanovit jasnou hranici mezi neúplným podáním a obcházením práva s cílem účelového prodlužování lhůty stanovené k učinění procesního úkonu. 11. Odvolacímu soudu dovolatel dále vytýká, že v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu „domyslel“ obsah procesního úkonu, který z něj ve skutečnosti nevyplývá. Z textu datových zpráv doručených insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022 bylo patrné pouze velmi strohé označení stran incidenčního sporu, které nadto nebylo ani správné (dlužník v době doručení datových zpráv insolvenčnímu soudu používal jinou obchodní firmu, než kterou jej označil žalobce), ani dostatečně konkrétní (použitá zkratka „IS“ mohla mít i jiný význam než „insolvenční správce“ a žalobce ani neuvedl o jakého insolvenčního správce má jít). Z datových zpráv pak není zřejmé ani to, že jde o žalobu na určení pořadí pohledávky. V takovém případě pak nebylo ani možné postupovat podle § 43 odst. 1 o. s. ř. Uvedené ustanovení totiž slouží pouze k opravě či doplnění obsahových nedostatků podání, nelze jím však domýšlet podstatné náležitosti procesního podání. 12. Žalobce ve vyjádření navrhuje dovolání odmítnout, popř. jej jako nedůvodné zamítnout. Podle žalobce postupoval odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (zejména s R 1/2017), jakož i s (označenou) judikaturou Ústavního soudu. K označení dlužníka v datových zprávách ze dne 20. června 2022 pak zdůrazňuje, že je zřejmé, že zkratka „FGRP“ představuje označení dřívější firmy dlužníka „Forest Golf Resort Praha a. s.“ 13. Dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. 14. Učinil tak proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že datové zprávy doručené insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022 jsou podáním žalobce, a to žaloby na určení pořadí popřené pohledávky P2 přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka) zcela odpovídá závěrům vysloveným Nejvyšším soudem v R 1/2017, z nichž odvolací soud správně vycházel (a jež také v potřebném rozsahu reprodukoval v odůvodnění svého rozhodnutí). Nejvyšší soud nepovažuje za nutné tyto závěry znovu opakovat. 15. Ani Nejvyšší soud nemá (ze shodných důvodů jako odvolací soud) žádné pochybnosti o tom, že z datových zpráv doručených insolvenčnímu soudu dne 20. června 2022 plyne vůle žalobce uplatnit (žalobou) právo na určení pořadí popřené pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka, a to proti dlužníku a insolvenčnímu správci dlužníka. 16. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 17. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 9. 2025 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu