3 Tdo 408/2025-278 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 6. 2025 o dovolání, které podal obviněný G. K. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2024, č. j. 6 To 273/2024-204, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 6 T 37/2024, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh jednání 1. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 4. 2024, č. j. 6 T 37/2024-119, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a odsouzen za to k trestu odnětí svobody na 10 měsíců s ostrahou. Dále byl zavázán k povinnosti zaplatit na náhradě škody firmě Albert Česká republika, s.r.o. 6 242 Kč. 2. Podle skutkových zjištění prvostupňového soudu se přečinu dopustil pokračujícím jednáním tvořeným čtyřmi krádežemi v teplických obchodech spáchanými od 23. 11. 2023 do 31. 1. 2024, jimiž způsobil celkovou škodu 12 134 Kč. S výjimkou třetího útoku ze dne 17. 1. 2024 v prodejně Penny Market se zbývajících tří krádežních jednání měla společně s ním dopustit i M. M., jejíž trestní odpovědnost je řešena samostatně a prvostupňovým rozsudkem o ní nebylo nikterak rozhodováno. Společné tři dílčí útoky se týkaly · krádeže šamponů a kondicionérů v hodnotě 3 469 Kč v prodejně dm drogerie markt, · krádeže 37 kusů balení káv v hodnotě 6 242 Kč v prodejně Albert a · krádeže potravin v hodnotě 1 983,70 Kč v prodejně Kaufland. O podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na prvostupňový rozsudek. 3. Proti němu směřované odvolání obviněného Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 11. 9. 2024, č. j. 6 To 273/2024-204, zamítl podle § 256 tr. ř. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním podaným prostřednictvím obhájkyně. Dovolání opřel o důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Rozporoval své pachatelství krádeže v prodejně Albert, z níž dle nižších soudů má být usvědčován kamerovým záznamem. Namítl, že při nahlédnutí do spisu dne 14. 11. 2024 byla obálka s kamerovým záznamem připnuta originální svorkou k úřednímu záznamu a je tedy vyloučeno, že by se odvolací senát s videonahrávkou seznámil, neboť k vynětí CD nosiče bylo nutné obálku odtrhnout a otevřít přes secvaknutí. Obálka s videozáznamem však byla odtržena a otevřena až k žádosti obhájkyně dne 14. 11. 2024. Na záznamu pak není zachycena krádež tak, jak je popsána v prvostupňovém rozsudku, neboť do dětského kočárku by se takové množství zboží ani nemohlo vejít. Na záznamu je vidět obviněný s družkou, jak berou 8 věcí z regálů, a i pokud by vzali 8x nejdražší položku ze seznamu odcizených věcí, šlo by o částku 2 232 Kč a celková škoda způsobená všemi čtyřmi jednáními by činila tolik 8 124,30 Kč. Pak by celé jednání bylo nutno posoudit jako přestupek. Dovolatel dále odmítl, že by druhostupňový soud mohl vycházet z účtenky odcizeného zboží, neboť nebyl se zbožím zadržen a nebylo tedy zjištěno, jaké zboží měl u sebe při opuštění prodejny. Výslech pracovníka, který záznam o krádeži vyhotovil k objasnění skutečnosti, jak došel k množství a typu odcizeného zboží, nedůvodně proveden nebyl. Vzhledem k nesprávným skutkovým závěrům neobstojí ani závěry právní, neboť pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je nutné, aby byla způsobena škoda nikoliv nepatrná, tedy vyšší než 10 000 Kč. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil druhostupňovému soudu, případně aby věc sám postoupil příslušnému správnímu orgánu k projednání přestupku. Vznesl též požadavek, aby do rozhodnutí o dovolání mu byl přerušen výkon trestu. 5. K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství. Poukázala na to, že dovolání je vystavěno na opakování námitek prolínajících se víceméně celým trestním řízením, s nimiž se oba soudy náležitě vypořádaly. Připustila, že nynější dovolací námitky lze podřadit pod označené dovolací důvody, jde však o námitky zjevně neopodstatněné. Jednání obviněného je prokázáno především kamerovým záznamem a zajištěnou účtenkou prokazující hodnotu odcizeného zboží. Výskyt jakékoliv jiné osoby v prodejně zjištěn nebyl a zboží specifikované v účtence tak v inkriminovaný den a době nemohl nikdo jiný než obviněný odcizit. Jeho tvrzení, že nemohl odcizit takové množství kávy, neboť to nešlo vměstnat do dětského kočárku s dítětem, je tak bezpředmětné. Odvolací soud se rovněž vypořádal s neprovedením návrhu na doplnění dokazování. Státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., a aby tak učinil v neveřejném zasedání. Souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání státní zástupkyně vyslovila i pro případ i jiného než navrženého rozhodnutí. 6. Na vyjádření státní zástupkyně obviněný reagoval replikou. Namítl, že ani státní zástupkyně se neseznámila s kamerovým záznamem, stejně jako nižší soudy, jimž obviněný vyčetl, že vyšly pouze z protokolu, který však neodpovídá tomu, co je na záznamu zachyceno. Z něho není nikde vidět, že obviněný bral či vůbec mohl vzít věci uvedené v prvostupňovém rozsudku. Nadto kočárek je plný a je otázkou, zda by se tam tak dané věci vůbec mohly vejít. Pokladní účtenku nelze k důkazu užít, neboť byla vypracována dle neznámého klíče a pouze výslech osoby, která zboží markovala, by mohl osvětlit, podle čeho právě takové zboží bylo do seznamu pojato. Bylo-li by tam veškeré chybějící zboží z prodejny, pak by bylo nutné zkoumat, kdy naposledy bylo zboží na prodejně přítomno, neboť nelze vyloučit, že je odcizil někdo jiný. III. Přípustnost dovolání 7. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). IV. Důvodnost dovolání 8. V prvé řadě nutno zmínit, že všechny dovolací výhrady jsou opakováním argumentace vznášené již v odvolacím řízení. Druhostupňový soud na ně patřičně reagoval, vypořádal se s nimi a obviněnému poskytl náležité vysvětlení, proč jim nedal za pravdu. Na jeho argumentaci lze proto v mnohém odkázat i z hlediska nyní uplatněných dovolacích důvodů. V tomto ohledu lze připomenout i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 5 Tdo 86/2002, podle něhož opakuje-li obviněný v dovolání v podstatě jen námitky vytýkané v předchozím řízení, s nimiž se soud nižšího stupně dostatečně a správně vypořádal, jde zpravidla o dovolání zjevně neopodstatněné ve smyslu § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. 9. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení toho, zda obviněným vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněným důvodům dovolání a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost a zda jsou tudíž způsobilé odůvodnit požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí. 10. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označených dovolacích důvodů dochází podle jejich obsahového vymezení tehdy, když · rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] a · rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení [dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. IV./1. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 11. Znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř.: Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …), činí tak zásadně jen v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání. Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu zákonem č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle písm. g) – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. I. ÚS 3298/22 (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. III. ÚS 1866/24, odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu a priori zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry nad rámec dovolací argumentace, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 trestního řádu, který nařizuje Nejvyššímu soudu přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání.“ Současné znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak z hlediska vlastního obsahu dovolání „vyžaduje podstatně konkrétnější vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy a proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny“. 12. Obviněný tento dovolací důvod v jeho prvé alternativě neuplatňuje ve vztahu k samotnému krádežnímu jednání v prodejně Albert, ale pojí jej k jeho rozsahu, respektive k (ne)možnosti transportu takového množství zboží v dětském kočárku. Zákonné znění prvé alternativy uvedeného dovolacího důvodu vyžaduje nejen, aby byl předmětem dovolacích námitek rozpor se skutkovými zjištěními rozhodnými pro právní kvalifikaci skutků (to by námitky směřující k množství odcizeného zboží splňovat mohly), ovšem tento rozpor musí být zjevný v tom smyslu, že zjištění nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, nebo jsou dokonce s nimi přímo v rozporu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 7. 2. 2022, sp. zn. II. ÚS 3297/21). Přitom stran zjevnosti se námitky obviněného s touto alternativou dovolacího důvodu spíše míjejí, neboť představují pouze prostou polemiku s hodnotícími úvahami soudů prvního a druhého stupně. Pokud by však tento okruh námitek bylo možno pod prvou alternativu zmíněného dovolacího důvodu s jistou měrou tolerance podřazovat, pak jde o námitky zjevně neopodstatněné. 13. Obviněný předkládá vlastní názor na to, jak měly soudy důkazy hodnotit a buduje jej toliko na úvaze o údajné technické neproveditelnosti odcizení takového množství zboží. Tato úvaha je více než problematická, neboť z kamerového záznamu je zřejmé, že u krádežního jednání figuroval dětský kočárek, jehož přepravní kapacity nejsou zdaleka tak omezené, jak chce obviněný tvrdit. Kočárek jednak disponuje úložním prostorem pod sedačkou pro dítě, dále též v kokpitu za zády dítěte lze rovněž dobře určitý kontraband ukrýt, a jistý potenciál má i prostor pod dekou, kterou bylo dítě přikryto po celou dobu operace u regálu se zbožím (viz videozáznam č. 2) i při průchodu pokladnami (viz. videozáznam č. 3). Z kamerového záznamu č. 2 je přitom patrné, že poté, co obviněný se svou společnicí opakovaně sáhli do regálu pro zboží, pak dovolatelova společnice manipulovala s opěrákem dětského kočárku, v němž něco upravovala za zády v něm sedícího dítěte (viz stopáž 01:27 videozáznamu č. 2). Poté opět po vyjmutí zboží z regálů se skláněla do spodního úložného prostoru kočárku a vyňaté zboží tam za součinnosti s obviněným ukládala (viz stopáž 01:54 videozáznamu č. 2). Posledně uvedenou proceduru s vynětím zboží z regálu a jeho ukládáním do spodního úložného prostoru dětského kočárku pak ještě dvakrát zopakoval obviněný sám (viz stopáž 02:06 a stopáž 02:11 videozáznamu č. 2). 14. Z účtenky odcizeného zboží (viz č. l. 21) se lze dopočítat, že hmotnost uvedeného zboží se pohybovala okolo 8 kg, jak vyplývá z následující tabulky: druh kávyKč/ksksg/kscelkem gKč Napoli79,90 Kč6250,00 1500,00 479,40 Kč Origins Colombia69,90 Kč2250,00 500,00 139,80 Kč Italian Firenze79,90 Kč7250,00 1750,00 559,30 Kč kapsle Lait99,90 Kč284,00 168,00 199,80 Kč kapsle Lungo99,90 Kč284,00 168,00 199,80 Kč kapsle Espresso99,90 Kč284,00 168,00 199,80 Kč Nescafé G. Barista279,00 Kč8180,00 1440,00 2 232,00 Kč Nescafé Gold279,00 Kč8200,00 1600,00 2 232,00 Kč Ó=377294,00 6 241,90 Kč 15. Taková gramáž není natolik enormní, aby bylo vyloučeno rozprostřít ji do rozličných úložných prostor dětského kočárku, popřípadě ji ukrýt pod oděvem. V této souvislosti stojí za zmínku, že dovolatelova společnice po celou dobu jejich výskytu u předmětného regálu byla oblečena do bundy, kterou následně svlékla (viz stopáž 02:59 videozáznamu) a po takřka půl minutu s ní rovněž manipulovala u dětského kočárku (viz stopáž 03:27 videozáznamu). Při zohlednění těchto aspektů dostatečně zřetelných z kamerových záznamů vyznívá námitka o technické neproveditelnosti nepřesvědčivě, a tím méně lze o ni opírat rozpor skutkových zjištění s provedenými důkazy. 16. To platí o to víc, že i ostatní krádežní jednání, na nichž měla participovat dovolatelova společnice, a která obviněný ani nikterak nesporuje, se rovněž týkaly poměrně velkokapacitního odcizení zboží. · V případě prvé krádeže v dm drogerii markt došlo k odcizení 24 položek zahrnujících šampony, kondicionéry a barvy na vlasy. Z příslušné účtenky (viz č. l. 9) se lze dopočíst, že se jednalo o zboží v objemu takřka 5 l. · Obdobné se vztahuje i k poslední krádeži v Kauflandu, kde došlo k odcizení 11 balení tavených sýrů, 10 pečících tuků, 10 másel a 2 jogurtů. Z účtenky (viz č. l. 43) lze spočítat, že se jednalo o zboží o hmotnosti přesahující 4,5 kg. 17. Z uvedeného je zřejmé, že modus operandi nyní rozporované krádeže v Albertu na straně jedné a obviněným nezpochybňovaných krádeží v dm drogerii markt a v Kauflandu na straně druhé, je v podstatě stejný. U každé ze zmíněných tří krádeží šlo o zboží i) nikoliv sortimentně odlišné, ale vždy z jedné komoditní sekce (vlasová kosmetika v dm drogerii markt, kávy v Albertu a chlazené mléčné výrobky v Kauflandu), pokaždé šlo o zboží ii) v poměrně vysokých počtech (24 položek v dm drogerii markt, 37 položek v Albertu a 33 položek v Kauflandu), a vždy se jednalo o předměty s iii) nezanedbatelnou celkovou gramáží či litráží (takřka 5 l v dm drogerii markt, přibližně 8 kg v Albertu a přes 4,5 kg v Kauflandu). Jinak řečeno, dovolatelem rozporovaná krádež v Albertu se ničím nevymyká jeho předchozímu i následnému nájezdnictví do teplických prodejen. A i z tohoto pohledu je tak námitka o technické neproveditelnosti krádeže v Albertu lichá. 18. Obviněnému lze konečně v jeho námitce o technické neproveditelnosti odcizení takového množství zboží těžko uvěřit i s ohledem na jeho tvrzení, že v Albertu měl odcizit sedm kusů kávy Gold XXL. To působí krajně nepřesvědčivě, neboť ani poškozená sama neuvádí, že by jí takovéto zboží chybělo. Lze-li tedy s úspěchem pochybovat o věrohodnosti tohoto quasi-doznání obviněného, pak to vrhá negativní světlo i na jeho obhajobu opírající se o údajnou technickou neproveditelnost odcizení takového množství zboží, jaké poškozené společnosti Albert Česká republika schází. 19. Pro úplnost lze dodat, že i kdyby snad ve zcela hypotetické rovině mělo být obviněnému dáno za pravdu, že krádežního jednání v Albertu se ve zjištěném rozsahu nedopustil a že celková způsobená škoda všemi čtyřmi krádežemi v teplických prodejnách by nedosáhla hranice 10 000 Kč coby škody nikoliv nepatrné, pak by s ohledem na procesní vývoj kauzy otázka pachatelství krádeže v Albertu nepředstavovala rozhodné skutkové zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu. Všechna čtyři jednání obsažená v nynějším prvostupňovém rozsudku totiž byla jako dílčí útoky pokračujícího trestného činu pohlcena do popisu skutku z rozsudku Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 6 T 62/2024, jímž byl ve vztahu k nynější věci obviněnému ukládán společný trest. „Nový“ dílčí útok pokračujícího trestného činu (jehož zbývající čtyři dílčí útoky byly tvořeny nyní řešenými krádežemi v teplických prodejnách) spočíval v okradení poškozeného L. M. se škodou 87 378,63 Kč. Celková škoda způsobená uvedeným pětičetným pokračujícím jednáním tak představovala 99 512,93 Kč a mnohanásobně zakládala naplnění znaku skutkové podstaty škody nikoliv nepatrné. I kdyby zcela hypoteticky obviněnému nebylo možno klást za vinu krádež v Albertu, došlo by k poklesu celkové způsobené škody pokračujícím trestným činem o přibližně 6 000 Kč, což by znak trestného činu nikterak nezasáhlo, neboť i ponížená škoda přibližně 93 000 Kč by stále spolehlivě naplňovala parametr škodu nikoliv nepatrnou. Z tohoto pohledu i hypotetická konstrukce o tom, že obviněný by nebyl pachatelem krádeže v prodejně Albert, by se netýkala rozhodných skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu a tím by se míjela s dovolacím důvodem uvedeným v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. 20. Pod třetí alternativu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze s jistou dávkou tolerance podřadit výhradu týkající se neprovedení výslechu pracovníka, který o krádeži v Albertu vyhotovil záznam. Výslech tohoto svědka by se měl týkat odcizeného zboží, a tedy výše způsobené škody, což lze označit za rozhodné skutkové zjištění. Obviněnému však nelze přisvědčit, namítá-li, že výslech poptávaného svědka byl odmítnut neopodstatněně. K množství odcizeného zboží, a tím i k výši způsobené škody, byl proveden důkaz příslušnou účtenkou, o jejíž validitě neměly nižší soudy žádné pochybnosti. Účtenka byla vyhotovena v rámci standardizovaných procesů nastavených dlouhodobě jako pravidelná součást fungování provozů zabývajících se samoobslužným prodejem zboží. Tyto procesy zahrnují detekci úbytku určité komodity nekrytého inkasováním kupní ceny a kontrolou kamerových záznamů svedou dohledat osoby se zbožím manipulující a z nich vyselektovat ty, u kterých manipulace není časově propojená s příslušnou platbou za zboží, s nímž bylo nakládáno. Touto cestou tak lze spolehlivě odhalit, jaké zboží, v jaký čas a kým bylo odcizeno. V projednávaném případě nebyla zjištěna žádná indicie, která by nasvědčovala tomu, že tento standardizovaný proces byl něčím narušen, ovlivněn či jinak devalvován. Vyslýchat proto k otázce, která je bez důvodných pochybností spolehlivě zjištěna (ze standardizovaně zpracované účtenky), je proto nadbytečné. 21. Je zcela umělá a neživotná konstrukce o mnoha jiných pachatelích, kteří by v daný den v hojném počtu přistupovali k regálu a po jednom (či po malém a přehlédnutelném množství) balení by z něho kradli kávu, aniž by aspoň někdo z nich byl zachycen kamerami, zatímco obviněný platící jedinou položku nákupu (viz kamerový záznam č. 3) by předtím nepochopitelně trávil u polic s kávou takřka 4 minuty, během nichž by navíc svedl paranormálně odcizit něco, co obchod vůbec nepostrádal. Takový konstrukt nepředstavuje v úvahu připadající variantu skutkového děje, ale situaci veskrze modelovou a v reálném světě nenaplnitelnou. O validitě účtenky a tím o rozsahu dovolatelovy krádeže proto nepanují důvodné pochybnosti. IV./2. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. 22. V mezích tohoto dovolacího důvodu se nelze domáhat přezkoumání skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů. Jestliže nebyla shledána ani vada zjevného rozporu rozhodných skutkových zjištění s provedenými důkazy, ani podstatný důkazní deficit k rozhodným skutkovým zjištěním, pak správnost či nesprávnost hmotněprávního posouzení musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných soudy, a nikoliv ze skutkové alternativy, kterou dovolatel buduje na podkladě svých představ o tom, jak by provedené důkazy měly být hodnoceny. Přitom právě toto obviněný činí, neboť shledanou právní kvalifikaci stíhaného jednání napadá z platformy svého skutkového závěru o nespáchání dílčího útoku v prodejně Albert, respektive o jeho spáchání v rozsahu jiném a podstatně nižším. V tomto ohledu se tak námitky obviněného proti právní kvalifikaci s uvedeným dovolacím důvodem rozcházejí. IV./3. Další námitky obviněného 23. Pod žádný dovolací důvod nelze podřadit výčitku, že nižší soudy se neseznámily s předmětným kamerovým záznamem. Z ryze formálního hlediska nelze mít tento důkaz za neprovedený, neboť v hlavním líčení byl stranám předložen podle § 213 odst. 1 tr. ř., stejně jako i přepis jeho obsahu. V zájmu korektnosti nutno zmínit, že obviněný toto formální provedení důkazů nerozporuje, namítá však, že vlastní videozáznam nižší soudy nezhlédly, což dovozuje ze způsobu umístění CD nosiče s videozáznamem ve spisu. Ani této námitce však nelze přisvědčit, neboť CD nosič byl umístěn do papírové obálky nikterak formalizovaně zapečetěné, ale toliko přicvaknuté k doprovodné listině kancelářskými svorkami tak, aby z obálky nemohl vypadnout. Po odstranění kancelářských svorek šlo CD nosič vyjmout, seznámit se s ním a stejným způsobem jej opět do spisu ukotvit. Pokud přitom kancelářské svorky byly umístěny do týchž pozic, v jakých se nacházely při původním uložení CD nosiče do spisu, pak předchozí otevření obálky a vynětí CD nosiče nemuselo být vůbec rozpoznatelné. I kdyby však hypoteticky bylo možno připustit, že nižší soudy se s videozáznamem neseznámily, pak obviněnému nelze přisvědčit, tvrdí-li, že protokol popisující to, co je na videozáznamu podchyceno, neodpovídá vizuálnímu vjemu z nahrávky. V. Způsob rozhodnutí 24. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten v něm vznesl jednak námitky, které se s uplatněnými dovolacími důvody míjejí, a jednak výhrady, které se s dovolacími důvody sice věcně nerozešly, jsou však zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud o tomto dovolání rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., podle něhož dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. 25. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí. 26. Obviněný do svého dovolání vtělil i podnět k odložení výkonu prvostupňového rozhodnutí. Tento podnět neučinil adresně prvostupňovému nebo Nejvyššímu soudu. Soud prvního stupně tomuto podnětu sluchu nepopřál a návrh § 265h odst. 3 tr. ř. neučinil, takže dovolací soud nebyl povinen činit formální rozhodnutí o (ne)odložení výkonu rozhodnutí. Nejvyšší soud pak podnět vzal v potaz s oporou v ustanovení § 265o odst. 1 tr. ř., nerozhodl však o odkladu výkonu prvostupňového rozsudku, neboť k takovému postupu neshledal důvody. Za této situace nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 522/14). Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265 tr. ř.). V Brně dne 11. 6. 2025 JUDr. Petr Šabata předseda senátu Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů