Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NS:2025:33.CDO.481.2025.1
Datum rozhodnutí23.04.2025
SoudNS
Spisová značka33 Cdo 481/2025
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUSNESENÍ
KategorieE
HesloOdklad vykonatelnosti
Ke staženíPDF | RTF

Odůvodnění

33 Cdo 481/2025-592 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně PCC MORAVA - CHEM s. r. o., se sídlem v Českém Těšíně, Leoše Janáčka 798/20 (identifikační číslo 476 69 063), zastoupené Mgr. Petrou Faldynovou, advokátkou se sídlem ve Frenštátě pod Radhoštěm, Bystré 2173, proti žalovanému I. B., zastoupenému JUDr. Tomášem Panáčkem, advokátem se sídlem ve Fulneku, Sborová 81, o 8 272,44 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 18 C 16/2019, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 10. 2024, č. j. 75 Co 166/2024-563, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 24. 10. 2024, č. j. 75 Co 166/2024-563, se zamítá. Odůvodnění: Rozsudkem ze dne 18. 4. 2024, č. j. 18 C 16/2019-529, Okresní soud v Olomouci uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8 272,44 EUR s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně a náklady řízení ve výši 230 503,66 Kč; České republice byl žalovaný povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení 11 854 Kč. V záhlaví označeným rozhodnutím odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 37 064,72 Kč. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnil závažnou újmou na svých právech jakožto dlužníka promlčené pohledávky, nabude-li rozhodnutí vykonatelnosti. S ohledem na své majetkové poměry není schopen přiznanou částku žalobkyni uhradit a bezprostřední exekuce by pro něj byla likvidační. Tvrdil, že odkladem vykonatelnosti by nedošlo k dotčení práv jiných osob než účastníků. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 4. 2025 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky