11 Tcu 1/2026-25 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 1. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky M. K., rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, v němž byl uznán vinným zločinem převaděčství a přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 355 odst. 2 písm. a), odst. 3, písm. d), s poukazem na § 138 písm. j), a § 289 odst. 2 slovenského trestního zákona (body 1. a 2. rozsudku), a tomu odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody v trvání šesti let a deseti měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. II. Naproti tomu se zamítá návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky M. K., rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, a to pro přečin nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 171 odst. 3 slovenského trestního zákona (bod 3. rozsudku) a jemu odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, jímž bylo jako nedůvodné zamítnuto odvolání odsouzeného podané proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně, byl M. K. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným jednak zločinem převaděčství podle § 355 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) slovenského trestního zákona s odkazem na § 138 písm. j) slovenského trestního zákona (bod 1. rozsudku), dále přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 289 odst. 2 slovenského trestního zákona (bod 2. rozsudku) a přečinem nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 171 odst. 3 slovenského trestního zákona (bod 3. rozsudku). Za uvedená jednání byl výše jmenovaný pravomocně odsouzen jednak k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s minimálním stupněm střežení, a současně k trestu zákazu činnosti v podobě řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu tří let. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Nitře se M. K. předmětné trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: 1) v úmyslu získat pro sebe finanční odměnu ve výši 30.000 Kč dne 20. 10. 2022 jako řidič nákladního motorového vozidla tov. zn. Opel Movano, registrační značky XY, bílé barvy, registrovaného v České republice, VIN: XY, umožnil 37 osobám původem ze Syrské arabské republiky, které byly bez dokladů prokazujících jejich osobní totožnost a bez platných víz umožňujících osobám pocházejícím ze třetích zemí vstup a setrvání na území Slovenské republiky, nedovoleně překročit hraniční přechod mezi Maďarskem a Slovenskem, a to tím způsobem, že dne 20. 10. 2022 v době kolem 03:00 hodin blíže neznámém místě na území Maďarska v blízkosti srbsko-maďarských hranic umožnil těmto osobám nastoupit do motorového vozidla tov. zn. Opel Movano, registrační značky XY, a tyto osoby převezl přes hraniční přechod mezi Maďarskem a Slovenskem XY a následně s těmito osobami pokračoval přes území Slovenské republiky po levické silnici směrem na XY, kde bylo předmětné vozidlo zastaveno a kontrolováno hlídkou Obvodního oddělení Policie Levice a v jeho nákladním prostoru se nacházelo výše uvedených 37 osob, 2) dne 20. 10. 2022 v době kolem 07:40 hodin před městem XY na levické silnici, řídil nákladní motorové vozidlo tov. zn. Opel Movano, registrační značky XY, bílé barvy, načež bylo předmětné motorové vozidlo zastaveno a kontrolováno hlídkou Obvodního oddělení Policie Levice z důvodu prověření oznámení, že řidič tohoto vozidla je pod vlivem alkoholu, a při kontrole policejní hlídkou se odsouzený podrobil dechové zkoušce s negativním výsledkem, přičemž během komunikace s policejní hlídkou odsouzený jevil známky, že vozidlo řídil po požití omamných a psychotropních látek, jeho pohyby byly trhané, měl tiky v rukách, cvakal zuby, měl rozšířené zorničky, avšak na žádost policie se odsouzený odmítl podrobit lékařskému vyšetření odběrem biologického materiálu, 3) dne 20. 10. 2022 v době kolem 07:40 hodin před městem XY na XY silnici, při prohlídce nákladního motorového vozidla tov. zn. Opel Movano, registrační značky XY, bílé barvy, které řídil odsouzený, měl ve vozidle na předním sedadle spolujezdce bez povolení přítlačný plastový sáček obsahující bílý krystalický materiál o hmotnosti 242 mg, s obsahem 120 mg čistého metamfetaminu, což odpovídá nejméně třem běžným, obvykle jednorázovým dávkám drogy, přičemž metamfetamin je ve smyslu zákona č. 139/1998 Sb., o omamných, psychotropních látkách a přípravcích, ve znění pozdějších přepisů, zařazen do II. skupiny psychotropních látek. 3. Dne 5. 1. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „citovaný zákon“ nebo „zákon“), o tom, že se na odsouzení M. K. rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci dne 17. 5. 2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou ve vztahu k osobě odsouzeného splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona, byť toliko částečně. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno Rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). 7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. K. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 29. 6. 2023. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Současně platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se v takovém případě jako na odsouzení soudem České republiky jen na část odsouzení, které se týká toho skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti řádně splněna. 8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, následně určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na cizozemské odsouzení (resp. na odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie) na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je přitom nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne. 9. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného M. K. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem 3) cizozemského rozhodnutí, ve kterém je pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Nitře ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, spatřován přečin nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů anebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi podle § 171 odst. 3 slovenského trestního zákona. Skutek popsaný pod bodem 3) rozsudku příslušného slovenského soudu spočívající v tom, že odsouzený u sebe, resp. v jím řízeném nákladním motorovém vozidle dne 20. 10. 2022 bez povolení, tedy neoprávněně, přechovával přítlačný plastový sáček obsahující bílý krystalický materiál o hmotnosti 242 mg, s obsahem 120 mg čistého metamfetaminu, který je na Slovensku zařazen do II. skupiny psychotropních látek, totiž podle platné české právní úpravy není trestným činem. Daný skutek by odpovídal trestnému činu neoprávněného přechovávání omamné nebo psychotropní látky nebo jedu pro vlastní potřebu podle § 284 odst. 1 českého trestního zákoníku pouze za předpokladu, že by byl odsouzený usvědčen z toho, že by pro vlastní potřebu přechovával pervitin (metamfetamin) v množství větším než malém. Tomu podle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr., odpovídá množství více než 1,5 g této drogy, resp. více než 0,5 gramu účinné látky či 0,6 gramu hydrochloridu. Vzhledem k tomu, že u odsouzeného bylo zajištěno toliko 242 mg této drogy s obsahem 120 mg účinné látky (metamfetaminové báze), nebylo možné shledat naplnění zákonných znaků skutkové podstaty tohoto trestného činu, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Ze skutkových zjištění slovenského soudu totiž není nikterak zřejmé, že by daná látka byla odsouzeným neoprávněně vyrobena, dovezena, provezena či přechovávána pro jiného (tedy držena za účelem její nedovolené distribuce jiným osobám) ve smyslu zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu neoprávněné výroby a jiného nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami, s rostlinami nebo houbami je obsahujícími nebo s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Vzhledem k těmto skutečnostem tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení stran skutku popsaného pod bodem 3) citovaného rozsudku Okresního soudu v Nitře, včetně tomuto skutku odpovídající alikvotní části celkově uloženého úhrnného trestu odnětí svobody v rozsahu dvou měsíců, zamítl. 10. Naopak jde-li o zbylé skutky popsané pod body 1) a 2) rozsudku Okresního soudu v Nitře, které byly právně kvalifikovány jednak jako zločin převaděčství podle § 355 odst. 2 písm. a), odst. 3, písm. d), s poukazem na § 138 písm. j) slovenského trestního zákona a jednak jako přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 289 odst. 2 slovenského trestního zákona, lze konstatovat, že toto odsouzení se týká skutků, které vykazují zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky [konkrétně přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (jednání popsané pod bodem 1) a přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku (jednání popsané pod bodem 2)], a jsou tedy oboustranně trestné. Ze skutkových zjištění slovenského soudu totiž jasně plyne, že odsouzený jednak jinému umožnil či mu pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a daný čin spáchal za úplatu (jednání popsané pod bodem 1) a jednak vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku (jednání popsané pod bodem 2). Za daného stavu jsou tedy ve vztahu ke skutkům popsaným v citovaném rozsudku slovenského soudu pod body 1) a 2) splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona. 11. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti M. K. je zvyšována nejen způsobem provedení činu, když nelze pominout, že jednání popsaného pod bodem 1) se dopustil vůči většímu počtu osob, kterým vědomě napomáhal k nedovolanému překročení státní hranice, ale i tím, že svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. Přehlédnout nelze ani bohatší trestní minulost odsouzeného, když z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 2012 až 2021 byl na území České republiky celkem čtyřikrát trestně stíhán a odsouzen, a to zpravidla pro trestnou činnost spočívající v ohrožení pod vlivem návykových látek, byť v důsledku zahlazení těchto odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného nicméně plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, přičemž ani několik předchozích pravomocných odsouzení tomuto nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. 12. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze současně konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pod body 1) a 2) pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Nitře ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. 13. S ohledem na výše uvedené tedy Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě M. K. vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném v bodě I. výrokové části tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že se pouze na – byť převážnou – část trestné činnosti, jíž byl M. K. uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 31. 3. 2023, sp. zn. 1T/15/2023, který nabyl právní moci ve spojení s usnesením Krajského soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 2To/34/2023, hledí jako na odsouzení soudem České republiky, v souladu s tím alikvotně snížil i původně uložený úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání sedmi let na konečných šest let a deset měsíců, který svým druhem i výměrou zcela odpovídá závažnosti jednání odsouzeného popsanému pod body 1) a 2) citovaného rozsudku slovenského soudu, v rámci něhož byl uznán vinným jednak zločinem převaděčství podle § 355 odst. 2 písm. a), odst. 3, písm. d) s poukazem na § 138 písm. j) slovenského trestního zákona a jednak přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 289 odst. 2 slovenského trestního zákona. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 21. 1. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu