11 Tcu 30/2026-25 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 3. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky L. Z., rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 12. 1. 2023, sp. zn. 12 Hv 43/22y, jímž byl uznán vinným přečinem závažné a profesionálně provedené krádeže spáchané částečně vloupáním nebo s použitím zbraní [body A. I. 1) až 5), II. 1) až 5) rozsudku], přečinu zatajení úřední listiny [bod B. 1) rozsudku], přečinu krádeže bezhotovostních platebních prostředků (bod C. rozsudku) a přečinu podvodného zneužití zpracování dat (bod D. rozsudku), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky L. Z., rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 12. 1. 2023, sp. zn. 12 Hv 43/22y, a to pro přečin zatajení úřední listiny [bod B. 2) rozsudku], a jemu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Zemského soudu Linz, Rakouská republika, ze dne 12. 1. 2023, sp. zn. 12 Hv 43/22y, který nabyl právní moci téhož dne, byl L. Z. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným přečinem závažné a profesionálně provedené krádeže spáchané částečně vloupáním nebo s použitím zbraní [body A. I. 1) až 5), II. 1) až 5) rozsudku], přečinem zatajení úřední listiny [bod B. 1), 2) rozsudku], přečinem krádeže bezhotovostních platebních prostředků (bod C. rozsudku) a přečinem podvodného zneužití zpracování dat (bod D. rozsudku). Za uvedené přečiny byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených přečinů (stručně řečeno) dopustil takto: A. společně s odsouzeným P. J. odcizili cizí movité věci v celkové hodnotě přesahující 5 000 eur níže uvedeným poškozeným, a to částečně vloupáním, s úmyslem se neoprávněně obohatit jejich přivlastněním, přičemž jednali s úmyslem získat nezanedbatelný, pravidelný a dlouhodobý příjem opakovaným pácháním krádeží (vloupáním) a použili k tomu zvláštní dovednosti nebo prostředky, které naznačují opakované páchání trestné činnosti, nebo již spáchali dva takové činy, nebo byli alespoň jednou za takový čin odsouzeni, konkrétně I. odsouzený sám 1. dne 17. 6. 2022 v XY odcizil plavky, tričko a peněženku v celkové neznámé hodnotě a 60 EUR v hotovosti F. P. a (na stejném místě) také odcizil plavky v hodnotě 29,25 eur M. V.; 2. dne 11. 7. 2022 v XY odcizil M. R. nezabezpečenou přední pneumatiku jeho elektrického kola (v hodnotě 150 eur), kterou demontoval z rámu kola; 3. dne 11. 7. 2022 v XY odcizil rám elektrického kola B. A. (v hodnotě 3 154 eur), které bylo předním kolem připevněno ke stojanu na kola, a to tak, že rám demontoval od předního kola; 4. v období mezi 28. 6. 2022 a 11. 7. 2022 se v XY vloupal do kolárny a demontoval a odcizil rám dámského závodního kola A. L. (značka: Merida, hodnota: 2 900 eur), které bylo předním kolem připevněno ke stojanu na kola; 5. dne 28. 10. 2022 se v XY vloupal do zahradní chatky a odcizil zámek neznámé hodnoty. II. odsouzený a P. J. ve vědomé a úmyslné spolupráci, v noci na 24. 10. 2022, v XY 1. A. H. z neuzamčené garáže odcizili horské kolo značky Muddyfox v hodnotě 1 100 eur; 2. M. S. z jeho neuzamčeného automobilu odcizili navigaci značky TomTom v hodnotě 149 eur; 3. R. L. z jeho neuzamčené zahradní chaty odcizili kolo značky Stevens v hodnotě 300 eur; 4. H. Z. hodnotné předměty tak, že se pokusili vloupat do její uzamčené zahradní chaty, jednalo se tedy o vloupání; 5. A. S. z její neuzamčené zahradní chaty odcizili akumulátorový šroubovák značky Makita včetně akumulátoru a šroubovák v celkové hodnotě 100 eur. (...) B. odsouzený v níže uvedených časech zatajil listiny, se kterými nebyl oprávněn nakládat nebo se kterými nebyl oprávněn nakládat samostatně, a to s úmyslem zabránit tomu, aby byly použity v právním styku jako důkaz práva, právního vztahu nebo skutečnosti, konkrétně 1. dne 17. 6. 2022 v XY řidičský průkaz na moped, studentskou jízdenku OÖVV a e-kartu F. P., které si vzal v rámci činu uvedeného v bodě I.) 1.); 2. dne 3. 11. 2022 ve XY český občanský průkaz (který vypadal jako odcizený) s číslem XY, vystavený na jméno M. M. C. odsouzený si dne 17. 06. 2022 v XY opatřil bezhotovostní platební prostředek, se kterým neměl právo disponovat nebo neměl právo s ním disponovat sám, a to platební kartu F. P., s úmyslem, aby on nebo třetí osoba byli jejím použitím v právním styku neoprávněně obohaceni. D. odsouzený dne 17. 6. 2022 v 8:27 hodin, v XY, s úmyslem neoprávněně obohatit sebe nebo třetí osobu, poškodil majetek jiné osoby tím, že ovlivnil výsledek automatizovaného zpracování dat vytvořením programu, zadáním, změnou, vymazáním, zatajením nebo přenosem dat nebo jiným ovlivněním průběhu zpracování, když pomocí platební karty F. P. uvedené v bodě C) zakoupil na hlavním nádraží v XY u automatu na jízdenky jízdenku v hodnotě 22 eur. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona splněny pouze částečně. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Rakouské republiky. Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 16. 1. 2023. 7. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle § 4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že je-li předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, hledí se jako na odsouzení soudem České republiky v takovém případě jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna. 8. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle § 4a odst. 3 zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2000, sp. zn. 11 Tcu 6/2000, uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), Nejvyšší soud zamítne. 9. Nejvyšší soud při posuzování dané věci dospěl k závěru, že jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), f), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustil v části ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [body A. I. 1) až 5), II. 1) až 5), B. 1), D. rozsudku; srov. body 8), 9), 11), 12) opisu z evidence rejstříku trestů odsouzeného] a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku (body C. a D. rozsudku). Formální podmínky § 4a odst. 3 zákona jsou tedy v těchto případech splněny. 10. Naopak jde-li o skutek uvedený v bodu B. 2. rozsudku cizozemského soudu, má Nejvyšší soud za to, že toto jednání odsouzeného nevykazuje znaky žádného z trestných činů podle příslušných právních předpisů České republiky (srov. zejména § 181 tr. zákoníku). Nejvyšší soud proto návrh Ministerstva spravedlnosti podle § 4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu k tomuto skutku a jemu odpovídající část trestu zamítl. 11. Ve vztahu k části uloženého trestu odpovídající jednání odsouzeného, které bylo posouzeno jako oboustranně trestné, jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil hned několik právem chráněných zájmů, a to konkrétně zájem na ochraně cizího majetku a zájem na ochraně platebních prostředků. Jde-li o druh uloženého trestu, Nejvyšší soud konstatuje, že část uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a deseti měsíců nepochybně představuje citelný trest ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). 12. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výroku tohoto usnesení. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší soud rozhodl tak, že část uloženého trestu odnětí svobody činí jeden rok a jedenáct měsíců. Učinil tak s přihlédnutím k poměru závažnosti jednotlivých skutků. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. 3. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu