11 Tcu 48/2026-25 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 4. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky M. J., rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika, ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 095 HV 97/23i, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci ve Vídni, Rakouská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 4. 10. 2023, sp. zn. 095 HV 97/23i, který nabyl právní moci téhož dne, byla odsouzená uznána vinnou ze spáchání zločinu závažné profesionálně provedené krádeže, kterého se dopustila ve spolupachatelství a částečně vloupáním, dále přečinu zatajení veřejných listin a dvou přečinů odcizení bezhotovostních platebních prostředků. Za uvedené trestné činy byl odsouzené cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání dvou let. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená shora uvedených trestných činů (stručně řečeno) dopustila takto: I. částečně ve vědomé a úmyslné spolupráci s odsouzeným N. C. jako spolupachatelé a částečně s dalšími spolupachateli A) za účelem pravidelného výdělku níže uvedeným osobám odcizili nebo se pokusili odcizit cizí movité věci, a to s využitím svých dovedností týkajících se odebírání předmětů z oblečení nošeného na těle nebo z kapes, které si osvojili a zdokonalili za účelem páchání tzv. kapesních krádeží, a to s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, přičemž odsouzená poškozeným odcizovala movité věci a odsouzený N. C. ji vozil na místa činu, hlídal okolí a skrýval odsouzenou před zraky kolemjdoucích 1. odcizili a) odsouzená dne 18. 4. 2019 ve vědomé a úmyslné spolupráci s odděleně stíhanými M. H. a A. J. jako spolupachateli (§ 12 rakouského trestního zákoníku – StGB) ve Vídni i. ve 14:30 hodin v pobočce Eurosparu ve Vídni odcizila B. M. peněženku s 300 eur v hotovosti a několika jízdenkami pro seniory v hodnotě 7,50 eur (...); ii. ve 12:09 hodin v pobočce Eurosparu ve Vídni J. P. odcizila jutový sáček včetně jeho obsahu, a to mobilního telefonu, tří klíčů, peněženky s hotovostí ve výši 151 eur (...) b) dne 5. 9. 2019 ve vědomé a úmyslné spolupráci s odděleně stíhanou A. J. jako spolupachatelkou (§ 12 StGB) v pobočce Sparu odcizila E. P. peněženku v hodnotě 39 eur včetně 300 eur v hotovosti a mobilní telefon v hodnotě 180 eur (...); c) dne 19. 12. 2019 ve vědomé a úmyslné spolupráci s odděleně stíhanou A. J. jako spolupachatelkou (§ 12 StGB) v pobočce Sparu odcizila O. D. peněženku v hodnotě 10 eur včetně 115 eur v hotovosti (...); d) dne 24. 1. 2020 ve vědomé a úmyslné spolupráci s odděleně stíhanou A. J. jako spolupachatelkou (§ 12 StGB) v pobočce Sparu odcizila E. F. K. peněženku včetně obsahu (...); e) dne 25. 8. 2022 v XY v pobočce Eurosparu odcizila K. M. peněženku s hotovostí ve výši 215,90 eur; f) dne 22. 8. 2023 ve Vídni spolu s odsouzeným N. C. jako spolupachatelem, v pobočce Billa-Plus, XY, odcizili peněženku s hotovostí ve výši 155 eur R. S., jehož schopnosti fyzické obrany a vnímání byly omezeny věkem a dvěma protézami; 2. se pokusila odcizit (§ 15 StGB) a) dne 25. 8. 2022 se odsouzená na již nezjištěných místech pokusila oprávněným osobám níže uvedených provozovatelů bankomatů odcizit následující částky hotovosti, a to za použití kreditní karty K. M. získané při krádeži popsané v bodě A./I./1., tím pádem vloupáním, konkrétně i. oprávněným osobám Volksbank Wien AG během tří útoků 500 eur, 1 000 eur a dalších 1 000 eur; ii. oprávněným osobám Raiffeisenlandesbank NÖ-Wien 400 eur; b) dne 22. 8. 2023 se odsouzená s odsouzeným N. C. jako spolupachatelem i. ve Vídni v níže uvedených pobočkách se pokusila okrást postarší zákazníky a zákaznice, kteří byli vzhledem ke svému věku omezeni ve svých schopnostech vnímání a obrany, o peněženky a hotovost, přičemž k dokončení činu nedošlo, protože nenašla vhodné oběti, resp. se jí vzhledem k nízké návštěvnosti a dalším okolnostem nezdálo možné provést krádež podle plánu bez zvýšeného rizika odhalení, a to: (a) v pobočce Hofer na adrese XY; (b) v pobočce XXXLutz na adrese XY; (c) v pobočce Billa Plus v „XY“; (d) v pobočce Billa Plus na XY; (e) v pobočce Hofer na XY; (f) v pobočce Billa Plus na XY; ii. v XY v pobočce Billa Plus, XY, pokusila J. H., který je kvůli svému věku křehký a má omezené schopnosti vnímání, odcizit peněženku s hotovostí ve výši 160 eur a divadelní lístek v hodnotě 31,10 eur, přičemž ke krádežím mělo vždy dojít s využitím stavu poškozeného, který ho činí bezmocným, navíc s ohledem na útoky popsané v bodech I./ A./2./a./i./ a ii/, kdy se k provedení činu pokusila otevřít výdejní mechanismy bankomatů, resp. jiné bezpečnostní zařízení, pomocí neoprávněně získaného klíče, a tuto závažnou krádež podle § 128 odst. 1 bod 1 poslední případ StGB spáchala resp. se ji pokusila spáchat za účelem pravidelného výdělku (§ 70 odst. 1 bod 1 první případ a bod 3 StGB); B. zatajila nebo se pokusila zatajit listiny, s nimiž neměla oprávnění zacházet, a to s úmyslem zabránit tomu, aby byly v právním styku použity jako důkaz práva, právního vztahu nebo skutečnosti, a to vždy dokumenty uchovávané v peněženkách uvedených v bodě I. A., které odnesla nebo se pokusila odnést na neznámé místo; 1. zatajila a) dne 18. 4. 2019, ve Vídni, v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./a./i., kartu zdravotního pojištění na jméno B. M.; b) dne 18. 4. 2019, v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./a/ii., kartu zdravotního pojištění, řidičský průkaz a roční jízdenku na jméno J. P.; c) dne 25. 8. 2022, v XY, v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./e/ řidičský průkaz, občanský průkaz a zbrojní průkaz K. M.; d) dne 22. 8. 2023, ve Vídni, spolu s odsouzeným N. C. jako spolupachatelem, v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./f./ řidičský průkaz, občanský průkaz, kartu zdravotního pojištění, průkaz golfového klubu a další členskou kartu R. S.; 2. dne 22. 8. 2023, spolu s odsouzeným N. C. jako spolupachatelem, se pokusili zatajit (§ 15 StGB): a) v XY v rámci jednání popsaného v bodě I/A./2./b./ii./ německý řidičský průkaz, občanský průkaz a další klubové karty J. H.; b) ve Vídni v rámci činů popsaných v bodě I./A./2./b./i./(a) až (f) dokumenty a členské karty nacházející se v peněženkách potenciálních poškozených; C) dne 25. 8. 2022 v XY si opatřila bezhotovostní platební prostředek, s nímž neměla oprávnění zacházet, a to s úmyslem, že se jeho použitím v právním styku neoprávněně obohatí, a to tak, že v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./e./ neoprávněně vzala kreditní kartu K. M. a provedla s ní pokusy o výběr uvedené v bodech I./A./2./a./i. a ii.; D) dne 22. 8. 2023 spolu s odsouzeným N. C. jako spolupachatelem zatajila bezhotovostní platební prostředky, s nimiž neměla oprávnění zacházet, s úmyslem zabránit jejich použití v právním styku, a to tak, že si je bez oprávnění přivlastnila a následně vyhodila 1. zatajila, a to ve Vídni a) v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./a./i tři platební karty na jméno B. M. a jednu bankovní kartu na jméno H. K.; b) v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./a./ii jednu platební kartu a jednu kreditní kartu na jméno J. P.; c) v rámci jednání popsaného v bodě I./A./1./f./ jednu kreditní kartu a jednu platební kartu R. S.; 2. se pokusila zatajit a) ve Vídni v rámci jednání popsaného v bodě I./A./2./b./i./(a) až (f.) platební a kreditní karty nacházející se v peněženkách potenciálních poškozených; b) v XY v rámci jednání popsaného v bodě I./A./2./b./ii./ tři platební karty J. H. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla pravomocně odsouzena soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Rakouské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká skutků, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 13. 10. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzené vykazuje přinejmenším jednak znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustila ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [body I. A) 1. a) i., ii., b), c), d)], jednak dalšího pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [body I. A) 1. e), 2. a) i., ii. rozsudku]. Jednání odsouzené uvedené v bodech I. A) 1. f), 2. b) i. a) až f), ii. rozsudku pak vykazuje nejméně znaky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dopustila ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Konečně jednání odsouzené uvedené v bodech C) a D) rozsudku vykazují nejméně znaky celkem tří pokračujících přečinů neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 tr. zákoníku, ve spojení s § 116 tr. zákoníku, kterého se dopustila v případě jednání uvedeného pod bodem C) rozsudku sama; v případě jednání uvedeného pod body D) 1. a), b) rozsudku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku; a v případě jednání uvedeného pod body D) 1. c), 2. a), b) rozsudku v části ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že na jednání odsouzené uvedené pod I. A) a B. 1. a) až d), 2. a), b) rozsudku je třeba nahlížet toliko jako na jeden skutek. Není tedy rozhodné, že jednání odsouzené popsané pod body B. 1. a) až d), 2. a), b) rozsudku nenaplňuje znaky žádného trestného činu podle příslušných předpisů České republiky, neboť v případě jediného skutku postačuje, pokud alespoň část jednání odsouzené vykazuje znaky skutkové podstaty některého z trestných činů podle české právní úpravy. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená totiž svým jednáním porušila zájem na ochraně cizího majetku a zájem na ochraně platebních prostředků. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzené byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. J. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 4. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu