11 Tcu 50/2026-24 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 4. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. Š., rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 17. 2. 2023, sp. zn. 037 Hv 3/2023a, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 17. 2. 2023, sp. zn. 037 Hv 3/2023a, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. Š. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným pod bodem A) trestným činem závažné krádeže vloupáním páchané za účelem pravidelného výdělku, částečně ve stádiu pokusu, podle § 127 a § 128 odst. 1 bod 5, § 129 odst. 1 bod 1 a odst. 2 bod 1, § 130 odst. 1 a 2, 2. případ, § 15 odst. 1 rakouského trestního zákona (StGB), pod bodem B) trestným činem zatajení úřední listiny podle § 229 odst. 1 rakouského trestního zákona (StGB), pod bodem C) trestným činem podle § 50 odst. 1 bod 2 rakouského zákona o zbraních (WaffG) a pod bodem D) trestným činem kladení odporu státní moci podle § 15 odst. 1, § 269 odst. 1 rakouského trestního zákona (StGB). Za uvedené činy byl Zemským soudem v Linci odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře dvaceti dvou měsíců. 2. Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Linci se J. Š. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že A) níže uvedeným osobám odcizil nebo se pokusil odcizit cizí movité věci v hodnotě přesahující 5.000 eur, částečně formou vloupání, s úmyslem jejich přivlastněním neoprávněně obohatit sebe nebo jinou třetí osobu, přičemž tyto krádeže páchal s úmyslem zajistit si jejich opakovaným pácháním po delší dobu nezanedbatelný trvalý příjem, konkrétně: I. v XY 1.) dne 10. 11. 2022 ve vědomé a úmyslné spolupráci s dalšími třemi osobami a) životním partnerům F. R. a T. H. odcizil kytaru, náustek k tubě, dva notebooky, dva tablety včetně příslušenství, fotoaparát na okamžité vyvolání snímků, dvě pokladničky s měděnými mincemi, kosmetiku, dva batohy (částečně s cyklistickým příslušenstvím), bižuterii, herní konzoli, čtvery hodinky, klíč a čtečku elektronických knih, jakož i osobní motorové vozidlo tov. zn. VW, tj. věci v celkové hodnotě nejméně 6.030 eur, b) B-tubu v hodnotě cca 7.500 eur, která je majetkem hudebního spolku Musikverein Bad Leonfelden, a to tak, že si násilím vnikl zadními terasovými dveřmi do jejich řadového domu – tedy do obydlí – a společně se svými spolupachateli odvezl uvedené předměty do České republiky; 2.) dne 11. 12. 2022 J. K. odcizil motocykl v hodnotě přibližně 1.500 eur, a to tak, že jej naložil do dodávky a odvezl z místa činu; 3.) dne 10. 12. 2022 B. A. odcizil tři sudy piva a karton lihovin zn. Jägermeister, jakož i hotovost ve výši 20 eur, a to tak, že si násilím otevřel dveře do skladu jeho stánku s občerstvením a tyto předměty si odnesl; 4.) dne 11. 12. 2022 se pokusil oprávněným osobám firmy Stiglechner GmbH odcizit hotovost v neznámé výši, když se nejprve neúspěšně pokusil násilím otevřít kontejner, a poté se – rovněž neúspěšně – pokusil pomocí šroubováku násilím otevřít tankovací automat, aby se dostal k hotovosti, která se v něm nacházela, přičemž celý čin zůstal pouze ve fázi pokusu; 5.) dne 11. 12. 2022 odcizil P. N. oblečení (košile) v celkové hodnotě 230 eur, a to tak, že si vzal balík s oblečením, který před domem poškozeného předtím zanechala doručovací služba, a odnesl jej; II.) dne 30. 11. 2022 v XY ve vědomé a úmyslné spolupráci s dalšími dvěma osobami 1.) odcizil potraviny v hodnotě cca 1.000 eur, a to tak, že si pomocí neoprávněně získaného klíče zajistili přístup do chladícího kontejneru, a 2.) nákladní motorové vozidlo, které stálo neuzamčené a se zastrčeným klíčem zapalování, tov. zn. Fiat Duplo, hodnotě cca 6.000 eur, a to tak, že s ním odjel do České republiky; III.) dne 11. 12. 2022 v XY se D. M. pokusil odcizit cennosti tak, že vstoupil do nezamčené hasičské zbrojnice a prohledal tam rovněž neuzamčené osobní motorové vozidlo, přičemž jeho čin zůstal pouze ve fázi pokusu, jelikož nenašel žádné věci, které by byly vhodné k odcizení; B) zatajil listiny, s nimiž nesměl nakládat nebo nesměl nakládat sám, a to s úmyslem zabránit tomu, aby byly použity v právním styku jako důkazu práva, právního vztahu nebo skutečnosti, a to: I.) dne 30. 11. 2022 v XY přední a zadní poznávací značku motorového vozidla dodávkového typu tov. zn. Renault (XY) firmy Polt GmbH a II.) dne 10. 12. 2022 v XY přední a zadní poznávací značku (XY) osobního motorového vozidla poškozeného B. M.; C) dne 11. 12. 2022 v XY, byť jen z nedbalosti, měl u sebe zakázané zbraně, a to boxer a ocelovou tyč; D) dne 11. 12. 2022 v XY se pokusil násilím bránit policistům z Policejního okrsku XY ve výkonu služby, konkrétně v jeho zastavení a kontrole motorového vozidla, které předtím odcizil, a to tak, že nejprve ignoroval pokusy policistů o zastavení za použití modrého majáku a sirény, a zvýšil rychlost jízdy, aby poté náhle zabrzdil, změnil směr jízdy bez ohledu na policisty či ostatní účastníky silničního provozu a třikrát se pokusil vytlačit policejní motorové vozidlo z vozovky tím, že na zasněžené vozovce prudce odbočil doleva. 3. Dne 30. 3. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 17. 2. 2023, sp. zn. 037 Hv 3/2023a, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě J. Š. hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). 7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. Š. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž předmětné odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů již dne 6. 11. 2023. Dotčené odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně jednak pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, dílem spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem (pod bodem A. I. 1.) v jednočinném souběhu s přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, a dílem (pod bodem D.) v jednočinném souběhu se zločinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. b), 2 písm. a) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění rakouského soudu totiž jasně plyne, že odsouzený si dílem sám a dílem společným jednáním s dalšími osobami více dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) přisvojil, popř. se pokusil přisvojit cizí věci tím, že se jich zmocnil, daný čin spáchal vloupáním a způsobil jím na cizím majetku větší škodu, tj. ve smyslu § 138 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 50.000 Kč. Současně svým jednáním popsaným pod bodem A. I. 1. za užití násilí neoprávněně vnikl do obydlí jiného (tj. ve smyslu § 133 tr. zákoníku do prostoru sloužícího k bydlení) a v případě jednání popsaného pod bodem D. užil násilí pro výkon úřední osoby [jíž se podle § 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku rozumí mimo jiné i příslušník bezpečnostního sboru, tedy příslušník policie, pokud plní úkoly státu a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů), přičemž daný čin spáchal se zbraní (jíž se podle § 118 tr. zákoníku rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější, tedy i jedoucí osobní motorové vozidlo). Naproti tomu ve vztahu k jednání popsanému pod body B. a C. předmětného rozsudku rakouského soudu je z jím učiněných skutkových zjištění jednoznačně zřejmé, že dané jednání odsouzeného z pohledu trestního práva hmotného, resp. českého trestního zákoníku, představovalo nedílnou součást jednání popsaného pod bodem A., tzn. že spolu s ním tvořilo jeden skutek a nikoli skutky samostatné, ve vztahu k nimž by tak bylo třeba zákonnou podmínku oboustranné trestnosti činu posuzovat samostatně (odděleně). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 shora citovaného zákona. 8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je zvyšována zejména způsobem provedení činů, konkrétně vyšší četností jednotlivých dílčích útoků spáchaných v období jediného měsíce, jakož i celkovou výší způsobené škody, která výrazným způsobem (více něž desetinásobně) přesáhla minimální hranici větší škody ve smyslu § 138 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, která je zákonným znakem přečinu krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku. Současně nelze pominout ani skutečnost, že odsouzený svým jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů, přičemž přehlédnout nelze ani jeho bohatou trestní minulost. Z aktuálního opisu z rejstříku trestů je totiž zřejmé, že v rozmezí let 2002 až 2024 byl na území České republiky celkem pětadvacetkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro různorodou trestnou činnost včetně trestné činnosti majetkového charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně platí, že vyjma trestné činnosti, která je předmětem tohoto rozhodnutí, byl J. Š. v roce 2024 odsouzen za další trestnou činnost výhradně majetkového charakteru též na území Rakouské republiky, z čehož tak plynou jeho zjevné sklony k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států. Z výše uvedeného je rovněž zřejmé, že ani několik předchozích pravomocných odsouzení, včetně opakovaného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, jmenovanému nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. 9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným shora citovaným rozsudkem Zemského soudu v Linci, uložena (z pohledu dosavadní, navíc konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvaceti dvou měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. Š. příslušným soudem Rakouské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě výše jmenovaného odsouzeného zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 4. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu