11 Tcu 54/2026-26 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 16. 4. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. B., rozsudkem Okresního soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 215 Ds 306 Js 50013/22, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo, ze dne 6. 4. 2023, sp. zn. 11 NBs 306 Js 50013/22, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu Dresden, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 215 Ds 306 Js 50013/22, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Dresden, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 6. 4. 2023, sp. zn. 11 NBs 306 Js 50013/22, byl L. B. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání pokusu trestného činu krádeže se zbraní ve spolupachatelství § 242 odst. 1, 2, § 244 odst. 1 bod 1 písm. a), odst. 2 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“), ve spojení s § 22, § 23 odst. 1, § 25 odst. 2 StGB. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 1 (jednoho) měsíce. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených trestných činů (stručně řečeno) dopustil takto: Odsouzení H. a B. vyjeli dne 23. 9. 2022 kolem 18:00 hodin společně vlakem z XY do Drážďan, a to s cílem odcizit v Drážďanech cizí majetek, aby jej následně prodali a vydělali si tak peníze. Vyrazili se dvěma taškami, ve kterých měli sprej na odhánění zvířat, lovecký nůž s 17 cm dlouhou čepelí, řezací nůž, šroubovák a kleště, a tyto věci měli stále u sebe. Na hlavní nádraží v Drážďanech dorazili kolem 20:00 hodin, vyrazili do centra Drážďan a vyhledávali tam možné objekty pro svůj čin. Krátce po 23:30 hodin se odsouzení vydali do vnitřního dvora bytového domu v ulici XY v Drážďanech. Když odsouzený B. zpozoroval v suterénu pootevřené okno, násilím jej vypáčil pomocí šroubováku, který si s sebou přinesl, čímž poškodil okenní panty a střední rám. Poté oba odsouzení vlezli otevřeným oknem do sklepa a nejméně 10 minut jej prohledávali, zda nenajdou něco, co by mohli odcizit. Aby na sebe neupozornili obyvatele domu, přeřízl odsouzený B. pomocí kleští, které si s sebou přinesl, kabel k pohybovému čidlu. Když odsouzení ve sklepní kóji nájemníka S. H. zahlédli dvě elektrokola značky KTM v celkové hodnotě přibližně 4 000 eur, pokračovali ve společném plánu a pomocí fyzického násilí se do tohoto sklepa vloupali, přičemž odsouzený H. roztáhl kovové panely sklepních dveří a odsouzený B. do této sklepní prostory vstoupil, aby obě elektrokola odcizil a sklep zase opustil. V tu chvíli, kolem půlnoci, dorazili na místo činu policisté G. a S., kteří byli informováni na základě tísňového volání nájemce P., a nejprve zadrželi odsouzeného H. u dveří sklepa a další policisté G. a R. pak zadrželi i odsouzeného B., který se ještě nacházel ve sklepě nájemce H. Příchodem policie bylo odsouzeným zabráněno v dalším pokračování v páchání tohoto trestného činu. Na podlaze ve sklepě ležela taška odsouzeného H., ve které se nacházel pepřový sprej, lovecký nůž, jednoruční nůž a řezací nůž. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Spolkové republiky Německo. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestného činu porušování domovní svobody podle § 178 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů dne 8. 6. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), f) tr. zákoníku, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a dokonaného přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, kterých se dopustil ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku [srov. bod 9) opisu z rejstříku trestů odsouzeného]. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním porušil jednak zájem na ochraně cizího majetku, jednak zájem na ochraně domovní svobody. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. B. výše označenými rozsudky cizozemských soudů hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 16. 4. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu