11 Tcu 65/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. L., rozsudkem Okresního soudu Balassagyarmat, Maďarsko, ze dne 30. 6. 2023, sp. zn. 6.B.51/2023/22, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu Balassagyarmat, Maďarsko, ze dne 30. 6. 2023, sp. zn. 6.B.51/2023/22, který nabyl právní moci téhož dne, byl M. L. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 3 písm. a) maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu deseti let. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Balassagyarmat se odsouzený M. L. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 3. 12. 2022 kolem 00:10 hodin na silnici číslo XY v XY, z XY směrem k maďarsko-slovenské hranici, řídil motorové vozidlo tov. zn. Mercedes GLE350, české registrační značky XY, v jehož prostoru pro cestující vezl šest osob a v zavazadlovém prostoru další tři osoby, které později uvedly, že jsou syrskými občany. Cílem odsouzeného bylo pomoci osobám ve vozidle, které nemohly prokázat svoji totožnost a legální pobyt v Maďarsku, překročit maďarsko-slovenskou hranici a dostat se do Německa. Členové vyšetřovacího orgánu chtěli v obytné čtvrti XY kontrolovat vozidlo řízené odsouzeným. Ten si toho všiml a snažil se kontrole vyhnout, ale byl zastaven v XY, v oblasti hraniční autobusové zastávky. Tím, že odsouzený přepravoval šest osob v prostoru pro cestující, který byl určen pro čtyři cestující, a tři další osoby v zavazadlovém prostoru o rozměrech 1,1 m x 1,1 m x 0,45 m, tj. v prostoru 0,5 m³, způsobil fyzickou a psychickou újmu cestujícím, kteří byli namačkáni na sebe a nemohli se pohybovat. 3. Dne 26. 5. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Balassagyarmat, Maďarsko, ze dne 30. 6. 2023, sp. zn. 6.B.51/2023/22, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě M. L. hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). 7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. L. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 6. 7. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a tímto svým jednáním vědomě vystavil nelidskému a ponižujícímu zacházení větší počet osob, konkrétně 9 osob, přičemž se takového činu dopustil opětovně, neboť trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 19. 8. 2013, sp. zn. 52 T 183/2013, byl pravomocně uznán vinným přečinem napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody ve výměře deseti měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání dvaceti čtyř měsíců (v níž se následně podle rozhodnutí příslušného soudu osvědčil, což však z hlediska naplnění zákonného znaku „opětovně“ není právně významnou skutečností). Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona. 8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie pašovány, když se jednalo celkem o 9 jedinců, ale též ne zcela humánním způsobem realizace tohoto nelegálního transportu (když migrující osoby byly převáženy jednak v prostoru motorového vozidla v počtu šesti osob, byť byl tento prostor určen k přepravě maximálně čtyř osob, a současně v zavazadlovém prostoru tohoto vozidla o rozměrech 1,1 m x 1,1 m x 0,45 m, tj. v prostoru 0,5 m³, bez zajištění dostatečného množství čerstvého vzduchu a vody, čímž daným osobám, které musely být namačkány na sebe a nemohly se pohybovat, způsobil fyzickou a psychickou újmu). Přehlédnout nelze ani jeho bohatší trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v rozmezí let 2012 až 2025 byl na území České republiky celkem šestkrát trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost různorodého charakteru, byť v důsledku zahlazení některých z těchto odsouzení je na něho třeba zčásti hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani několik předchozích pravomocných odsouzení mu nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. 9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Balassagyarmat, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře pěti let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu deseti let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. L. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl. Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 6. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu