11 Tcu 71/2026-20 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. Ch., rozsudkem Okresního soudu v Zalaegerszegu, Maďarsko, ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. 6.B.138/2022/33, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Zalaegerszegu, Maďarsko, ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. 1.Bf.24/2023/10, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. O d ů v o d n ě n í : 1. Rozsudkem Okresního soudu v Zalaegerszegu, Maďarsko, ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. 6.B.138/2022/33, byl J. Ch. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) maďarského trestního zákoníku, ve spolupachatelství podle § 13 odst. 3 maďarského trestního zákoníku, za což byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a čtyř měsíců a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu čtyř let a osmi měsíců. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně však odsouzený podal odvolání. O tomto řádném opravném prostředku tak následně rozhodl Krajský soud v Zalaegerszegu, Maďarsko, který svým usnesením ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. 1.Bf.24/2023/10, které nabylo právní moci téhož dne, rozhodl tak, že potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že do doby uloženého trestu odnětí svobody započítal dobu strávenou ve vazbě od 12. 4. 2022 do 7. 12 2022, a to s ohledem na skutečnost, že poslední den vazby nebyl ve výroku rozsudku soudu prvního stupně uveden. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Zalaegerszegu se odsouzený J. Ch. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 11. 4. 2022 kolem 20:00 hod., přibližně 5 až 10 km od úseku srbsko-maďarské hranice u XY, již na území Maďarska, v zalesněné oblasti – na přesně neurčeném místě – motorovým vozidlem tov. zn. Ford Transit (uzavřená dodávka) s registrační značkou XY, na základě pokynu neznámé osoby převzal 11 osob pákistánské státní příslušnosti za účelem jejich přepravy k rakousko-maďarské hranici za finanční odměnu ve výši přibližně 2.000 eur. Ani jedna z těchto 11 osob, které se prohlašovaly za pákistánské státní občany, neměla osobní doklady (pas) ani povolení ke vstupu nebo pobytu v Maďarsku či na území Evropské unie. Odsouzený J. Ch. dne 11. 4. 2022 přepravoval výše uvedených jedenáct osob bez dokladů, které se prohlašovaly za pákistánské státní občany, z oblasti XY po vedlejších komunikacích, dále po silnici č. 6 a poté po silnici č. 74 směrem k rakousko-maďarské hranici motorovým vozidlem tov. zn. Ford Transit s registrační značkou XY. Na přepravě migrantů se od okamžiku jejich naložení do dodávky podílel také spolupachatel odsouzeného, spoluodsouzený R. P., a to tak, že jel osobním motorovým vozidlem tov. zn. Volkswagen Golf VI s registrační značkou XY jako tzv. „předvoj“ před vozidlem řízeným J. Ch. a prostřednictvím aplikace Telegram nainstalované v mobilních telefonech průběžně informoval odsouzeného Ch. o jím zjištěných policejních kontrolách podél trasy, čímž mu pomáhal se jim vyhýbat. Rovněž spoluodsouzený R. P. se tohoto činu dopustil na základě pokynu a pod vedením neznámé osoby za finanční odměnu. Tato neznámá osoba zasílala oběma spoluodsouzeným prostřednictvím aplikace Telegram GPS souřadnice a pokyny, kterými určovala přesné místo vyzvednutí nelegálních migrantů, jakož i to, kam a jakou trasou mají být přepraveni. Odsouzený P. touto činností napomáhal tomu, aby dodávka řízená odsouzeným Ch. mohla s migranty nerušeně dorazit k maďarsko-rakouské hranici. Oba spoluodsouzené současně sledovala ještě další osoba v osobním motorovém vozidle tov. zn. Škoda Octavia s registrační značkou XY jako tzv. „zadní doprovod“, která byla rovněž v kontaktu s oběma odsouzenými prostřednictvím aplikace Telegram. Dne 12. 4. 2022 v 00:01 hod. policejní hlídka oddělení veřejného pořádku Policejního ředitelství v Zalaegerszegu na úseku silnice před domem č. XY na ulici XY v obci XY zastavila a kontrolovala uvedené vozidlo řízené odsouzeným J. Ch., směřující na XY a dále k rakouské hranici, ve kterém se nacházelo jedenáct osob pákistánské státní příslušnosti, a při této kontrole byl jmenovaný odsouzený policejní hlídkou zadržen. Naproti tomu spoluodsouzený R. P., který při zadržení svého spolupachatele z místa odjel, byl zadržen hlídkou oddělení veřejného pořádku Policejního ředitelství v Zalaegerszegu dne 12. 4. 2022 v 00:27 hod. na úseku silnice před domem č. XY na ulici XY v XY. 3. Dne 10. 6. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Zalaegerszegu, Maďarsko, ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. 6.B.138/2022/33, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Zalaegerszegu, Maďarsko, ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. 1.Bf.24/2023/10, ve vztahu k osobě J. Ch. hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České publiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). 7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. Ch. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 12. 6. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně zločinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici a daného jednání se dopustil jako člen organizované skupiny (jímž se rozumí sdružení nejméně tří osob, ve kterém platí dělba úkolů, přičemž činnost takové skupiny je plánovitá a koordinovaná, což usnadňuje spáchání trestného činu a zvyšuje jeho společenskou škodlivost) a za úplatu. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona. 8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tedy zvyšována nejen způsobem provedení daného činu, ale zejména celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie za úplatu pašovány, když se jednalo celkem o jedenáct jedinců. 9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Zalaegerszegu, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Zalaegerszegu, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře dvou let a čtyř měsíců doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu čtyř let a osmi měsíců. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. Ch. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a to i přes dosavadní trestní bezúhonnost jeho osoby. 10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 6. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu