11 Tcu 72/2026-22USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. M., rozsudkem Obecného soudu Foggia, Italská republika, ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 2919/2021, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Obecného soudu Foggia, Italská republika (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 2919/2021, který nabyl právní moci dne 7. 2. 2023, byl J. M. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle § 628, odst. 2 italského trestního zákoníku a trestného činu násilí proti úřední osobě podle § 337, § 582, § 585, 61, č. 2, italského trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (nepodmíněný) trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedených trestných činů (stručně řečeno) dopustil takto: Dne 3. 7. 2021, přibližně ve 14:30 hodin se odsouzený zastavil v blízkosti vstupu do prodejny s náboženskými předměty ve vlastnictví pana A. T., která se nachází v XY, a poté co pěstí udeřil do jednoho ze zde nainstalovaných stojanů, vstoupil do obchodní provozovny, vzal sošku představující Padre Pia (o výšce metr dvacet) a vynesl ji několik metrů ven v úmyslu se jí trvale zmocnit. Poté, co majitel obchodu odsouzeného následoval a neúspěšně se pokusil sochu vyprostit z jeho sevření, se mu povedlo sochu uchopit, nicméně v reakci na to do něj odsouzený prudce udeřil a odcházel pryč, načež pan A. T. začal křičet a přivolal tak pozornost kolemjdoucích. V mezidobí dorazila na místo hlídka mobilní jednotky velitelství karabiníků v XY momentálně ve službě, která po prokázání své totožnosti, zahájila pokus o zadržení obviněného za účelem jeho ztotožnění. Nicméně odsouzený, zjevně v podnapilém stavu, se na zasahující karabiníky obořil a fyzicky je napadl a zasáhl několika ranami pěstí do hlavy a intimních partií. Nakonec se karabiníkům povedlo obviněného znehybnit a předvést jej na stanici za účelem ztotožnění. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Italské republiky. Předmětné odsouzení se navíc týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestných činů krádeže podle § 205 tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 6. 5. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje přinejmenším znaky přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku a přečinu násilí proti úřední osobě § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 8. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním ohrozil zájem na ochraně majetku a zájem na ochraně nerušeného výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů státu. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení J. M. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 9. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. 6. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu