11 Tcu 74/2026-17 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky N. G., rozsudkem Okresního soudu v Szegedu, Maďarsko, ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. 10.B.563/2023/5, který nabyl právní moci téhož dne, hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu v Szegedu, Maďarsko, ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. 10.B.563/2023/5, který nabyl právní moci téhož dne, byl N. G. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným trestným činem převaděčství spáchaným pokračujícím způsobem podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. b) maďarského trestního zákoníku, a za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let a dále k trestu vyhoštění z území Maďarska na dobu šesti let. 2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Szegedu se odsouzený N. G. shora uvedené trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: přede dnem 25. 5. 2023, v přesně nezjištěné době, se dohodl s dosud nezjištěným zadavatelem, že bude motorovým vozidlem tov. zn. Opel Zafira s registrační značkou XY, patřícím společnosti Bombajó Hungary, převážet ze srbsko-maďarské zelené hranice do západní Evropy, především na Slovensko, osoby nelegálně vstupující na území Maďarska, a to podle pokynů zadavatele. Odsouzený používal mobilní telefon zn. Oppo A57S k orientaci ohledně místa vyzvednutí migrantů a prostřednictvím tohoto telefonu byl v kontaktu se zadavatelem. V období od 25. 5. 2023 do 6. 6. 2023, ve dvou různých, blíže neurčených časových okamžicích, se s uvedeným vozidlem vydal do oblasti státní hranice, kde na něj již čekalo celkem 13 migrantů, kteří byli dříve jinými, neznámými převaděči nelegálně převedeni na území Maďarska. Tito migranti překročili srbsko-maďarskou zelenou hranici za neznámých okolností s pomocí neznámých osob a poté se dostavili na místo určené doprovodem. Zde si je vyzvedl odsouzený, který při první jízdě převezl 8 osob, při druhé 5 osob, které nastoupily do vozidla, a odsouzený s nimi odjel směrem na Slovensko. V uvedeném období tak odsouzený převezl ve dvou případech celkem 13 migrantů (jejichž státní příslušnost nebyla blíže zjištěna) na přesně nezjištěná místa na Slovensku. O obou převozech pořídil mobilním telefonem videozáznamy, které následně zaslal zadavateli jako důkaz úspěšného převozu. Poté dne 7. 6. 2023 před 00:50 hodin se uvedeným vozidlem znovu vydal k srbsko-maďarské státní hranici, k silnici č. XY, do oblasti km XY, kde na něho již čekalo dalších 7 migrantů, kteří se prohlašovali za občany Sýrie a kteří byli dříve jinými, neznámými převaděči nelegálně převedeni na území Maďarska. Tito migranti opět překročili hranici za neznámých okolností, dostavili se na určené místo a před příjezdem odsouzeného nastoupili do prostoru pro cestující i zavazadla předmětného vozidla. Odsouzený s nimi poté odjel směrem na Slovensko. Po několika minutách jízdy byl odsouzený dne 7. 6. 2023 v 00:50 hodin v katastru obce XY zastaven a kontrolován hlídkou policie Szeged HRK. Při kontrole bylo zjištěno, že ve vozidle cestovalo celkem 7 osob, které se prohlašovaly za syrské občany a nedokázaly doložit oprávněnost pobytu v Maďarsku. Odsouzený si byl vědom, že v období od 25. 5. 2023 do 7. 6. 2023 (00:50 hodin) pomáhal s přepravou celkem 20 osob, které nelegálně vstoupily na území Maďarska, přičemž věděl, že migranti nevstoupili na území Maďarska legálně. 3. Dne 12. 6. 2026 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Szegedu, Maďarsko, ze dne 13. 7. 2023, sp. zn. 10.B.563/2023/5, který nabyl právní moci téhož dne, ve vztahu k osobě N. G. hledí jako na odsouzení soudem České republiky. 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona. 5. Předně je třeba konstatovat, že podle § 4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. 6. Současně je namístě připomenout, že s ohledem na znění čl. II bod 18 přechodných ustanovení k zákonu č. 427/2023 Sb. je Nejvyšší soud i po datu 1. 7. 2024 nadále nadán zákonnou pravomocí aplikovat ustanovení § 4a odst. 3 zákona, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 notifikováno českému rejstříku trestů (tzn. zaznamenáno do jeho evidence). 7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že N. G. je občanem České republiky, byl pravomocně odsouzen cizozemským soudem, resp. soudem jiného členského státu Evropské unie, přičemž toto odsouzení bylo notifikováno českému rejstříku trestů dne 21. 7. 2023. Předmětné odsouzení se navíc týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1 tr. zákoníku. Ze skutkových zjištění příslušného maďarského soudu je totiž zřejmé, že odsouzený více (celkem dvěma) dílčími útoky (jež byly ve smyslu § 116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku) jinému pomáhal nedovoleně překročit státní hranici. Za daného stavu jsou tedy splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením § 4a odst. 3 citovaného zákona. 8. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť v rámci projednávaného skutku odsouzený spáchal závažný delikt narušující činnost orgánu veřejné moci tím, že se podílel na pašování většího počtu osob, které nebyly státními příslušníky žádného z členských států Evropské unie, na území Evropské unie. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je přitom zvyšována nejen způsobem provedení činu, ale i celkovým počtem osob, které jím měly být na území Evropské unie ve dvou etapách pašovány, když se jednalo celkem o dvacet jedinců. Současně nelze přehlédnout ani jeho bohatší trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence rejstříku trestů je zřejmé, že v roce 2019 byl na území České republiky trestně stíhán a odsouzen, a to pro trestnou činnost jiného charakteru, byť v důsledku zahlazení tohoto odsouzení je na něho třeba hledět tak, jako by nebyl odsouzen. Současně byl N. G. v roce 2025 celkem ve dvou případech pravomocně odsouzen za další trestnou činnost (namířenou proti dopravním předpisům) též na území Spolkové republiky Německo. Z výše uvedeného tak plynou zjevné sklony odsouzeného k porušování závazných právních norem v podobě opakovaného delikventního jednání, páchaného navíc na území více států, když ani předchozí pravomocné odsouzení mu nezabránilo ve spáchání dotčeného jednání, které je předmětem tohoto rozhodnutí. 9. Rovněž ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Szegedu, uložena (z pohledu dosavadní konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu) nikoli zanedbatelná sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře tří let doplněný trestem vyhoštění z území maďarského státu na dobu šesti let. Za tohoto stavu tak lze dospět k jednoznačnému závěru, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení N. G. příslušným soudem Maďarska hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobě odsouzeného zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 6. 2026 JUDr. Tomáš Durdík předseda senátu