11 Tcu 75/2026-27 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 6. 2026 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. L., rozsudkem Okresního soudu Kiskunhalas, Maďarsko, ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 9.B.87/2023/4., hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Okresního soudu Kiskunhalas, Maďarsko (dále jen „cizozemský soud“), ze 8. 3. 2023, sp. zn. 9.B.87/2023/4., který nabyl právní moci téhož dne, byl M. L. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu převaděčství podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) maďarského trestního zákoníku. Za uvedený trestný čin byl odsouzenému cizozemským soudem uložen (mimo jiné) nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. 2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený shora uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) takto: Odsouzený se zavázal z pověření neznámé osoby úmyslně pomáhat tzv. státním příslušníkům třetích zemí, kteří dříve nelegálně uprchli ze Srbska do Maďarska a neměli doklady opravňující je k pobytu v členských státech schengenského prostoru, aby se v rozporu se zákonnými ustanoveními dostali do západní Evropy. V souladu s dohodou se odsouzený svým vozidlem Škoda Octavia s registrační značkou XY vydal do Maďarska a poté ve večerních hodinách dne 16. 1. 2023 odjel na přesně neurčené místo poblíž srbsko-maďarských hranic, které odpovídalo souřadnicím zaslaným neznámým klientem, kde do svého vozidla naložil 5 migrantů a zahájil jejich další přepravu. Během toho dne 17. 1. 2023 v 10:45 na okraji obce XY, na XY. kilometru úseku silnice číslo XY, hlídky policejního ředitelství župy Bács-Kiskun zastavily vozidlo a zjistily, že migranti cestující ve vozidle, kteří tvrdili, že jsou syrskými občany, neměli žádné doklady prokazující jejich totožnost nebo legální pobyt. Odsouzený by v případě úspěšného dovezení migrantů obdržel finanční odměnu, kterou však vzhledem k jeho přistižení při činu neobdržel. Odsouzený udržoval s neznámým klientem kontakt prostřednictvím zabaveného mobilního telefonu typu Redmi. 3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). 4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona. 5. Především je třeba uvést, že Nejvyšší soud s ohledem na čl. II bod 18. přechodných ustanovení zákona č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, i nadále aplikuje § 4a odst. 3 zákona, ve znění účinném přede dnem 1. 7. 2024, pokud pravomocné odsouzení občana České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska bylo přede dnem 1. 7. 2024 zaznamenáno do evidence Rejstříku trestů. V takovém případě rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona se použije obdobně. 6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl pravomocně odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie, konkrétně příslušným soudem Maďarska. Předmětné odsouzení se navíc týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky (jmenovitě trestného činu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 tr. zákoníku). Cizozemské odsouzení bylo zaznamenáno do evidence rejstříku trestů dne 13. 3. 2023. 7. Konkrétně jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť ze skutkových zjištění cizozemského soudu prvního stupně vyplývá, že odsouzený svým jednáním umožnil ilegálním migrantům po nedovoleném překročení státní hranice se přepravit přes území Maďarska a uvedeného jednání se dopustil za úplatu. 8. Pouze na okraj Nejvyšší soud podotýká, že je nerozhodné, že odsouzený umožnil ilegálním migrantům se přepravit přes území Maďarska, nikoliv přes území České republiky, neboť pro účely posouzení podmínky oboustranné trestnosti je třeba vycházet z metody tzv. analogické transpozice, podle níž se v takové situaci na cizí stát nahlíží jako na Českou republiku (srov. přiměřeně HUCLOVÁ, H. In: POLÁK, P., HUCLOVÁ, H., KUBÍČEK, M. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2020, s. 248.). Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. 9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený totiž svým jednáním zasáhl do zájmu státu na ochraně státního území před nelegální migrací, který je realizovaný kontrolou osob, které překračují jeho státní hranici. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byl cizozemským soudem uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení M. L. výše označeným rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. 10. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 24. 6. 2026 JUDr. Petr Škvain, Ph.D. předseda senátu